národnost pachatelů

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Zákaz zveřejňování etnického původu a národnosti pachatelů trestné činnosti orgánům činných v trestním řízení platí už takřka dvacet let.

Já jsem se mj. k této otázce vyjádřil před dvěma lety na těchto stránkách v článku nazvaném: Registrujme etnický původ zločinců… :

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Registrujme-etnicky-puvod-zlocincu-navrhuje-senator-CSSD-Antl-231121

Jde o zkrácenou verzi velkého rozhovoru s redaktorem PL panem PhDr. Lukášem Petříkem, když rozhovor byl o všem možném, ale inkriminované problematiky se týkaly tři odpovědi, které uvádím v závěru své odpovědi.

A na tento článek reagoval i pan redaktor Bohumil Klepetko v rámci pořadu Interview ČT 24:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/212411058040702/

Abych nemusel opisovat či upravovat původní rozhovor z května 2012, přenáším jej ze svých podkladů, když jinak bude někde v archivu našich webových stránek, neboť se nám nevejde do současných webových stránek.

Takže tady jsou mé „tehdejší“ odpovědi, ale názor jsem vůbec nezměnil :)

Vy jste uvedl, že by se měl podle vás registrovat etnický původ pachatelů trestných činů. Neobáváte se, že se vás někteří lidskoprávníci označí za rasistu?

Stát se to může, ale já se toho nebojím. Mám bohaté zkušenosti z praxe státního zástupce, kterým jsem byl 22 let. Za rasistu jsem byl označen již v roce 1988 tehdejším ministrem Vladimírem Mlynářem a dalšími v případu utonulé Romky Heleny Biháriové, kdy jsem odmítl převzít „státní zakázku“ na to, abych trestný čin klasifikoval jako rasově motivovanou vraždu tam, kde rasový podtext nebyl – a nakonec to nebyla ani vražda. Tehdy se do mě pustili, ale ustál jsem to. A to i díky médiím z Východočeského kraje, která se skutečně zajímala o to, jak to skutkově a „pohnutkově“ bylo. Případ jsem dobojoval až do konce, i když mi opakovaně hrozilo kárné řízení a nadřízení se snažili mi zasahovat do mé práce. Nakonec i Vrchní a Nejvyšší soudy mi daly za pravdu, že to prostě rasově motivovaná vražda nebyla. Ale označení „rasista“ mi zůstalo. Zdůrazňuji, že jím ale nejsem…!
 
Než mi to zakázali, vykazoval jsem například u vražd ve „svém“ kraji počet skutků a jejich nárůst, počet pachatelů, ale i jejich národnost. U loupežných vražd jsem na tiskové konferenci mimo jiné „bilančně“ uvedl, že většina jich byla spáchána občany romského etnika, přičemž charakteristické pro ně je, že vždy útočí na bílé, staré, bezbranné, osaměle žijící oběti – a provedení činu bývá zvlášť surové. To všechno byla pravda, statisticky a kriminologicky prokázaná. Pak jsem se zase musel zpovídat svým nadřízeným, že jsem prý rasista. Vzpomínám si, jak jsem v roce 2002 letěl s policejním prezidentem, panem generálem Jiřím Kolářem, jako jeho I. náměstek, do Anglie získávat tamní zkušenosti - a tam nám mj. vysvětlovali, jak řeší kriminalitu národnostních menšin. Ve Spojeném království existuje povinnost policistů registrovat u podezřelých a pachatelů, kdo je jakého původu. Když náš policejní prezident řekl, že u nás je něco takového zakázáno, divili se, jak vůbec můžeme bojovat s kriminalitou různých etnik. U nich mají u každé menšiny „svého“ člověka, který spolupracuje s policií a současně „hlídá“ jejich kriminalitu. Ostatně i na ulici při kontrole angličtí policisté registrují váš původ, buď ho přiznáte – a oni to zapíší do tiskopisu (hlášení), anebo to posoudí subjektivně. Napíší třeba „Gypsy“ nebo „Asiat“, ale vůbec to nepovažují za rasismus. Ostatně, když naši Romové utíkají do Velké Británie, tak tento stát nebude přece rasistický. Nedovedu pochopit, jak lze bez přehledu o podílu menšin na celkové kriminalitě s nimi preventivně pracovat. No, asi mě zase někdo označí za rasistu. Ale jsem už na to zvyklý z minula. A vlastně i z loňského roku, kdy jsem moderoval veřejné slyšení v Senátu Parlamentu ČR, pořádané „mým“ výborem na téma „Chceme stejný metr“, a to za přítomnosti vrcholných orgánů činných v trestním řízení, ale i nestátních romských organizací a uskupení. Ač vše proběhlo naprosto korektně, bez konfliktů, kdy všichni měli rovnou možnost se vyjádřit, na druhý den už na romských webech jsem byl rasistou, který organizoval setkání „ultrapravičáků“. Naprosto nefér přístup, na který jsem na svém webu zareagoval článkem „Romové útočí…“ – a popsal skutečný průběh setkání v Jednacím sálu českého Senátu, doložený doslovným přepisem vystoupení. Jiný způsob obrany před invektivami a vykonstruovaným obviněním asi není.   

Takže je to tak, že se policejní složky při znalosti prostředí mohou lépe specializovat na konkrétní skupiny a jejich typ kriminality?
 
Určitě ano. U romských pachatelů je typická pouliční kriminalita, majetková trestná činnost, výtržnosti, loupežná přepadení a podobně. Jsem přesvědčen, že policie takové specialisty se znalostí prostředí má. Alespoň u nás ve Východočeském kraji to tak bylo. V každém okrese byli specialisté právě na romské etnikum – a ti se v tomto prostředí slušně orientovali. I proto jsme v devadesátých letech v tomto kraji měli i největší objasněnost, zejména ve vraždách a další nejzávažnější trestné činnosti. Normálně se vykazuje, že například Vietnamci se podílí 40 procenty na porušování ochranných známek, vykazuje se přesný počet cizinců v našich věznicích, a to i podle příslušnosti. Tak proč by to nešlo u dalších etnik? Ze mne mluví zkušenosti z boje s organizovaným zločinem.  Když například slyším „Kosovský Albánec“, napadne mě pašování heroinu, u Kolumbijce kokain, ale za rasistu se nepovažuji. Mohl bych Vám tu popsat desítky případů… A v podstatě tak asi uvažuje každý zkušený policista. Pokud budeme před těmito závažnými (proti)společenskými problémy zavírat oči, povede to pouze k nárůstu nenávisti ve společnosti z frustrace z toho, že stát se chová vstřícně k jednomu etniku na úkor majority. Takové chování popularizuje i extremisty. Ti mají čím dál větší podporu veřejnosti, protože mj. nezastírají kriminalitu Romů. A jak jsme si všimli, už i média v těch brutálních případech začala národnost, resp. etnickou příslušnost, překvapivě uvádět.
 
Jak by se podle vás dal řešit problém s romskou minoritou?
 
Já to mohu komentovat jen z jakéhosi „kriminologického“ pohledu, protože tomu sociálnímu nerozumím vůbec. I když i pro Vaše Listy jsem už psal, že tuto komunitu již dlouho nepovažuji za „sociálně nepřizpůsobivé“, ale naopak za „sociálně obratné“… Myslím si, že je nutné snažit se je od útlého věku začlenit do naší společnosti a vychovávat je. To ostatní platí pro všechny občany, kdy se mnohdy až školy snaží nahrazovat absenci výchovy rodičovské, tedy „nevýchovu“, avšak učitelé k tomu nemají žádné výchovné (popř. „sankční“) prostředky. Některé děti pak vychovává ulice, závadová parta, jejich „krimi-idol“ atd. – a rodiče to zjistí, až při jejich (a příp. i svém) vyšetřování.  

Pokud jde o zločinnost této etnické, resp. národnostní, skupiny, je nutné se zaměřit na jejich specifickou kriminalitu a případně se infiltrovat organizované skupiny. Romové sami by si měli udělat pořádek mezi sebou. Ti slušní Romové Vám sami řeknou, jak jsou naštvaní, že jsou házeni do jednoho pytle s těmi ostatními, a sami se snaží odlišit. Potkal jsem jich dost takových. Je dobré motivovat vlivné „vůdce“ rodin, aby dělali ve své komunitě pořádek. Úvaha o nabírání romských občanů k české policii vůběc není špatná, všichni adepti však musí být vybíráni podle stejných kriterií, tj. bez zvýhodňování a odpouštění vzdělání či výsledků testů. Ve své praxi jsem potkal několik policistů romského původu, kteří byli výbornými profesionály, elitními vyšetřovateli a měli ve své romské komunitě respekt. Vůbec se mi nelíbí, že na řešení romské otázky jsou doslova vyhazovány peníze, ale nikdo nezkoumá efekt různých projektů – a zejména, kde skutečně peníze končí, tj. kdo konkrétně si je rozdělil a co za ně bylo reálně vykonáno. To totiž nejsou žádné dary, ale účelově přidělené finance, takže každá neoprávněná manipulace s nimi je trestná (zpronevěra, dotační podvod, porušení povinnosti při správě cizího majetku aj.). Ale ve zneužívání svěřených financí jsme si zřejmě všichni rovni... 

Nevím, zda jste „to“ dočetl až sem, ale každopádně Vám přeji JEN TO NEJLEPŠÍ – a aktuálně i POHODOVÉ VELIKONOCE…!

S pozdravem

Miroslav Antl                          

(senátor)