studijní obory
Já mám v paměti, že na podporu technických škol běžela loni i nějaká reklama v televizi. Já si myslím, že problém technických škol je i to, že se manuální zručnost a technické nadání u mladých vytrácí, možná i tím, že řada dětí žije třeba jen s matkou. Nemyslím si ale, že je dobrá cesta, aby stát podporoval jen nějaké obory. To tu již bylo třeba po roce 89 s obchodkami a jak to dopadlo. Navíc u technických škol je problém praxe a zde je můj dotaz. Sám vím, že její shánění není snadné. A zde je dotaz. Máte nějaký recept, jak má absolvent sehnat práci, když všude chtějí praxi, ale nechtějí ho nikde vzít? Ze školy sice nějakou praxi máte, ale na tu nikdo moc nekouká.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den a děkuji za Váš dotaz, těší mne, že tato problematika budí zájem. Ano, musím s Vámi souhlasit v tom, co popisujete - že ten problém už vzniká dříve - na základních školách a v tom, že řada dětí žije jen s matkou. Děti umí sice ovládat tablety, ale neumí si např. opravit své kolo, byť jen banalitu - např. defekt.. Ale opravdu si stojím za tím, že stát by měl podporovat některé TECHNICKÉ obory. Máme spoustu nezaměstnaných na straně jedné a paradoxně personalisté průmyslových firem velmi často marně shánějí kvalifikovanou pracovní sílu technických profesí. A pak platíme nezaměstnané a pracují nám tu často cizinci ( ty počty se skoro překrývají ). Vedl jsme na toto téma debaty s několika personalisty strojírenských firem. Uvedu konkrétní případ: firma podala inzerát na místo administrativní pracovnice a obratem měla tři sta uchazeček. Poté poptávala inzerát na konstruktéra hydrauliky ... a během měsíce se ozval jediný uchazeč.
A jak má absolvent sehnat práci ? Pokud na to bude s rodiči myslet zavčas - již při výběru školy, tento problém může skoro s určitostí odstranit. Jsou firmy ( ano, jsou to převážně jen větší průmyslové podniky ), které již po dobu studia nabízejí stipendia a po ukončení vzdělávání naopak požadují závazek práce absolventa pro tuto firmu. Studium (učení) je tak pro rodinu méně nákladné a student-učeň má navíc zajištěno pracovní místo po ukončení studia. Samozřejmě se to týká např. zámečníků, soustružníků, technologů, konstruktérů a nikoliv fyzioterapeutů, historiků umění nebo kosmetiček. A o tom přece píšu v mém článku.
Na základě spolupráce s některými řediteli technických učilišť a personalistů průmyslových firem mám již připraven doplňující návrh, který by takovou smlouvu mezi studentem-učněm a budoucím zaměstnavatelem umožňoval i zákonnou cestou, tak jak to u nás již bývalo dříve.
