_profil_top.jpg)
Žasnu: Rudá armáda nás v květnu 1945 dobyla.
Dobrý večer pane Ransdorfe,s hrůzou a pohoršením jsem dnes přečetla článek nějakého Klvani o tom, jak Rudá armáda v r.1945 dobyla Prahu. (Tomáš Klvaňa pro PL: Rudá armáda nás v květnu 1945 dobyla. Nešlo o osvobození.) Mohl byste, prosím, sdělit svůj názor k tomuto, dle mého laického názoru, nestoudného překroucení historie ? Děkuji.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
22.03.2015 1:00:22 - PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Dobrý den, Vaše otázka je totožná s dotazem čtenáře s nickem Protaktinius, podívejte se prosím na mou odpověď: http://www.parlamentnilisty.cz/profily/PhDr-Miloslav-Ransdorf-CSc-3263/otazka/Pekny-vecer-pane-Ransdorfe-82714
Rád bych ale ještě okomentoval tvrzení pana Klvani "říkat obsazení Československa Rudou armádou osvobození vyžaduje zavřít oči nad tím, co se dělo v následujících třech letech: posílení komunistů, podrývání demokracie a nakonec puč nastolující totalitu".
Otázky poválečné podpory komunistické strany se dotýká řada mých diskusí s voliči. Důvodů masivní podpory komunistů bylo víc. Všeobecná euforie z ukončení válečného masakru Sovětským svazem. Zklamání z velké ekonomické krize ve 30. letech, která vzala řadě lidí nejenom existenci, ale i smysl života. Obrovská deziluze z chování západních demokracií v září 1938. Nepominutelné bylo také to, že každý třetí komunista položil život v boji za porážku fašismu (z 75 000 předválečných členů jich zahynulo 25 000!). V květnu 1946 v době voleb už tu byl jeden milion komunistů, přestože nikdo nikoho ke vstupu do strany nenutil.
Vysloveně kariérní vstupy nastaly po únoru 1948 a totálně změnily charakter strany. V době 9. sjezdu 1949 bylo v ČSR, které mělo 12 milionů obyvatel, 2 411 000 členů komunistické strany. Úmyslně píšu ČLENŮ komunistické strany, nikoli KOMUNISTŮ. To byl celosvětově největší procentuální podíl v jakékoli době a v jakékoli zemi.
Dominantní vliv Sovětů, jak dokazují edice dokumentů z moskevských archivů, se prosadil až v 2. polovině 1948, a to tady dávno žádná Rudá armáda nebyla, ta totiž odešla už na podzim 1945. Dále musím připomenout, že KSČ byla jediná, která nabízela ve volbách v roce 1946 ucelený a reálný program. Za odklon české veřejnosti od Západu si v mnohém můžou západní země samy. Edvard Beneš nabízel podepsání spojenecké smlouvy, jaká byla v prosinci 1943 uzavřena se Sovětským svazem, všem velkým západním zemím. Neúspěšně.
Pro zajímavost uvádím, že Igor Lukeš v knize o amerických diplomatech v Praze v letech 1945 – 48, jakkoliv je ke komunistům přísně kritický, konstatuje totální selhání a nekvalifikovanost amerického velvyslanectví v Praze. Panu Klvaňovi bych vzkázal, aby se v oboru historie dovzdělal a nešířil podobné nesmysly. Z pana Klvani mluví jeho dlouhodobé proamerické angažmá a to, že dneska někteří američtí politici rádi srovnávají Putina s Hitlerem (např. Hillary Clinton).
