NATO a EU
K NATO jste postoj vyjádřil, jaký je tedy dnes vztah KSČM k našemu členství v EU, když jeto právě EU, která nařídila a umožnila téměř nekontrolovanou invazní vlnu vyznavačů islámu do Evropských zemí ? Navíc NATO nejedná samostatně, ale kdosi jej řídí a úkoluje a vrchní velení je někomu odpovědné.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
19.01.2016 19:35:31 - doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
Evropská unie je pokusem o integraci zprvu zemí západní Evropy a poté i dalších. Obecně je integrace, vzájemná závislost a propojování ekonomik, politiky, kultury projevem vývoje moderní civilizace. Jde ale o to, jak taková integrace má vypadat, kdo z ní dneska profituje a kdo na ni doplácí, a to daleko víc, než by bylo nezbytné. Kapitalistická forma a obsah integrace, jak jsme toho v případě Evropské unie svědky, jsou motivovány především ekonomickými a politickými zájmy silných. Nejde tedy o dobročinný výlupek demokracie a svobody, jak to ideologové vykládají veřejnosti. A nejde v řadě případů ani o rovnou a vzájemně výhodnou spolupráci klubu vyvolených, který se vymezuje proti ostatním zemím Evropy a světa. Je zřejmé, že Německo, Francie a Británie mají daleko nejsilnější pozice a že ostatní se dostávají často do hlubší ekonomické závislosti a pod tlak diplomacie velkých států a jejich ekonomických uskupení. V případě dluhové krize Řecka se například někteří experti pozastavovali nad tím, že na úpadku Řecka sice tratili Řekové a země, které přispěly na pokrytí řeckých dluhů, ale německý kapitál na tom vydělal. V současné migrační krizi pak mohou občané řady zemí EU nést velmi značné náklady spojené s přílivem migrantů, ale finanční kapitál a nadnárodní společnosti i politické elity, které k vyvolání válek a uprchlických vln lvím dílem přispěly, už kalkulují, jaké jim to třeba i na úkor vlastních občanů přinese zisky z levné pracovní síly přistěhovalců a jak skvěle problémy spojené s migrací odvedou pozornost veřejnosti od jiných velmi vážných problémů Evropy a světa. Co vytýkám Evropské unii, tedy těm mocenským a majetkovým elitám a privilegovaným bruselským byrokratům, kteří v EU rozhodují za zády občanů, to je především deficit demokracie, neschopnost a neochota účinně bojovat s chudobou a nezaměstnaností, se zaostáváním jednotlivých členských států. Nebezpečná je lobbistická a někdy až mafiánská struktura řízení a rozhodování, která jde na ruku nadnárodnímu kapitálu a agresivní politice vlád Spojených států, které si z EU dělají přívěšek. Nebýt nedemokratických triků Bruselu a skupin, které ze zákulisí určují jeho politiku, nebylo by pro Spojené státy tak snadné zatahovat jednotlivé evropské země do válečných dobrodružství a do organizace a podpory převratů a okupací v Asii, Africe, na Balkáně, na Ukrajině. Bez nedemokratického mechanismu řízení a ovládání Evropské unie a NATO by Spojené státy nemohly tak snadno přesouvat finanční a jiné náklady svých válek a expanzí na Evropu, nemohly by beztrestně špiclovat i čelné evropské politiky, vlastní spojence, vykrádat ekonomické a technologické know-how evropských podniků a vhánět Evropu do nesmyslných konfrontací. Nebýt nedemokratického řízení EU, nemohly by se dnes Spojené státy a jejich parta ochotných tak lehce zbavovat ani své odpovědnosti za mnohamilionové uprchlické vlny, které pomohli vyvolat a jejichž část za cenu rozvratu Libye a Sýrie dneska tak dovedně s dopomocí Turecka usměrňují i do Evropy.
Je věcí skutečné evropské levice, a vůbec všech demokraticky smýšlejících sil a hnutí podrobovat současný stav EU tvrdé kritice, protestovat proti klientelistickému a mafiánskému stylu řízení a rozhodování o osudech jednotlivých členských zemí i EU a Evropy jako celku. Dokud bude rozhodování v EU probíhat mimo kontrolu a skutečnou demokratickou účast jednotlivých států a jejich občanů, je nutné klást takovému nedemokratickému a zákulisnímu rozhodování a manipulaci odpor. Je to ale běh na dlouhou trať, protože dneska nedemokratická a neprůhledná struktura řízení a rozhodování Bruselu a party silných, tedy Německa, Francie a Velké Británie a jejich kapitálových skupin se opírá nejen o strany pravice, ale bohužel i o zpanštělé špičky a strany sociálních demokracií, které opustily tradiční hodnoty sociální spravedlnosti, solidarity a mírové politiky.
