Invaze
Pane Skálo, z vaší odpovědi jsem usoudil, že hlavní příčinou stávající situace ve světě je vládnoucí společenský systém, který není schopen řešit svůj základní rozpor (mezi prací a kapitálem, ale i mezi lidskou společností a přírodou ) jinak, než rabováním, rozpoutáváním válek a chaosu, a to i za cenu likvidace Země. Neměla by se proto KSČM soustředit na organizování a stmelování té síly, která je, přes veškerou snahu o její redukci, jediná schopná zbavit se radikálně své existence jakožto námezdní pracovní síly a znovu se pokusit o nastolení spravedlivějšího společenského systému? Nebo již KSČM rezignovala na svůj úkol být jejím předvojem?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Kapitalismus už skutečně nemá co polidštit. Rezervy, jimiž svou náturu krotil aspoň zčásti, už vyčerpal nadoraz. To málo, co z těch ústupků lidskosti zbylo, živoří už jen na dluh, hrozící zmrzačit i život příštích generací. Emancipaci, v níž nebudeme jen "lidským zdrojem" zisku - a příroda rezervací, v níž pytlačí - však blokuje drtivá přesilovka parazitní moci. Té "tvrdé", co s klidem želvy i masově vraždí - i té "měkké", co lidi tahá nonstop za nos.
Co z toho plyne, však míří přesně opačně, než si to leckdo vykládá. Fakt, že se moc ještě neválí na ulici, neznamená, že si máme uložit i bobříka mlčení. Tu a tam zahartusit jen kolem toho, proti čemu už brblá i kdejaký liberální vrtichvost. Rejdit jen hřištěm, kolíkovaným samotným mamonem. Postavit mezi cíl, k němuž se hlásíme, a politiku "pro tento den" čínskou zeď. Vykleštit socialismus na sci-fi, visící kdesi v jiné galaxii - a přisednout do čekárny na Godota. Za cenu mediálních pošklebků, že jsme "čtvrtou stranou vládnoucí koalice".
Skutečně radikální levice - ta, co je jádrem systémové opozice - se pozná podle pravého opaku. Tedy umění lidem ukázat, co jim kapitál dát nejen nechce, ale už ani neumí. Konfrontovat ho tam a tak, kde už to bije do očí. Ne leporelem z brožurek, ale lidskými právy, na jejichž patrona se pasuje. Právě ze zorných úhlů, kde už pije krev většině. Požadavky a návrhy, které náš cíl dávkují na míru jejímu poznání. A krok za krokem tak formují i politickou sílu, o niž si dnešní přesilovka vyláme zuby - a která ji nakonec přečísli.
Ne snad jen z vlastních řad, ale vstřícným veřejným dialogem. Tak aby stupňoval tlak zleva i na špičky sociální demokracie, odborů i dalších stran, hnutí a zájmových skupin. Aby i je stavěl před to, čím bere mamon na hůl většinu. A nedal pokoj, dokud z nich nevyrazí jasné stanovisko. Aby to posouval blíž a blíž k tomu, o čem je sama podstata kapitalismu. A tím i blíž a blíž k mezi, kde jeho říše končí. Očima zájmů a práv většiny, kterým dá křídla teprve svět, ležící až za ní.
O tom je - logicky jen v kostce - politika, jíž se marxismus nesrazil na papundeklovou ceduli. Politika suverénně antikapitalistická - a přitom ani za nehet avanturistická. Právě tu musí polít živou vodou už IX. sjezd KSČM
