Nespravedlivé a lidstvo ohrožující poměry
Dobrý den pane poslanče,souhlasím s Vaší odpovědí,že nespravedlivé a lidstvo ohrožující poměry je nutné změnit. Ale jak? Dnes jsou zvláště mladí lidé zmanipulovaní médii,kde jim říkají co si mají myslet a je jim nějak jedno,že se nechali "převést"nebo přeřadit na nemyslící konzumenty všeho možného! A to velice snadno,stačí nasypat zobání......Dejte lidem chléb a hry! A dají všanc i svou důstojnost. Jak je probudit,aby začali myslet? Jak změnit lidstvo ohrožující poměry,když je jim to jedno? Děkuji za odpověď.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
08.03.2016 20:17:20 - doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
Nemohu nabídnout jednoduché recepty. Je ale možné usuzovat, že ke změnám dojde. Současný kapitalismus ve své expanzivní nenasytnosti a nespravedlivém prohlubování majetkových, sociálních rozdílů se opět dostává do pozice, kdy se zřetelně ukazuje jeho nehumánnost a kdy hrozí zničením lidského rodu. A lidé to opět začínají více vnímat, přestože kapitalisté a s nimi spojené takzvané elity umí využívat nových možností ke klamání veřejnosti a potlačování odporu společnosti a zatlačování lidí do pasivity, rezignace nebo náhražkových aktivit. Jsem přesvědčen, že to, jak paralyzuje především v bohatších zemích velmi účinně i mladé generace, je jen dočasné. V posledních letech se rozpory systému znovu silně prohlubují. Připomíná to novou formu tragických projevů kapitalismu minulosti. Nehumánní povahu a nebezpečnost tohoto systému prokázala poprvé v ohromném rozsahu první světová válka, kterou zplodil. Velkopodnikatelé a militaristé spolu s částí šlechty, která se ještě podílela na moci, za podpory špiček církví po čtyři roky ve válečných jatkách vyhlazovali miliony Evropanů a dalších, aby přerozdělili trhy, zdroje a svět. Druhá světová válka byla pak druhým vrcholem toho, o co usilovaly sobecké majetkové a mocenské elity už první světovou válkou a po ní drancováním a zotročováním stamilionů lidských bytostí v koloniích nebo i ve vlastních zemích. Německý nacismus a italský fašismus byly v tomto ohledu plodem systému a vhodným nástrojem pro národní velkokapitál v boji o ovládnutí Evropy a světa. Nehumánní rasová teorie a praxe i militaristická, dobyvatelská politika německého státu ovládaného nacisty byla fakticky radikálním, modernizovaným uplatňováním těch metod a postupů, kterými až dosud evropský a severoamerický kapitalismus dobýval nová mimoevropská území, okrádal národy v koloniích i vlastní chudé a pacifikoval, zotročoval, ale i vyhlazoval pod záminkou boží vyvolenosti nebo rasové či "civilizační" předurčenosti bílých ty, kdo se stavěli na odpor nebo byli sociálně slabší a "rasově nižší". Jak se ukazuje, ani současný moderní, nesmírně produktivní lidský svět se všemi vyspělými technologiemi, poznatky a bohatstvím kultury není chráněn před rizikem neustále se opakujících sociálních a válečných katastrof, do kterých jej vhání ziskuchtivost a nelidskost kapitalistického velkopodnikání a politiky. Ano, ten systém se naučil stavět lidi proti sobě, účinně je rozdělovat, odvádět pozornost od skutečných problémů, od toho, kdo skutečně bez ohledu na formální volby drží moc a kdo těží z moderních i otrokářských forem vykořisťování států a národů. Extrémní hromadění a přisvojování produkce a majetku a moci v rukách úzké vrstvy není ani demokratické, ani spravedlivé. To, že ten systém je nutné v zájmu přežití lidského rodu i v zájmu záchrany planety překonat, je už zřejmé mnohým. V historické minulosti se také často zdálo, že je nemožné svět založený na vykořisťování a okrádání lidí kapitálem zásadně změnit nebo jím alespoň otřást. Ze stamilionů a miliard lidských obětí kapitalismu až dosud jen zlomek byli ti, kdo našli odvahu se vzepřít. Ale právě ti opakovaně dokázali otrokářský, rasistický a nehumánní systémem kapitalismu opakovaně usvědčovat a kompromitovat. Vybojovali cenné změny. Dvě světové války a dnes zejména militaristická politika Spojených států a NATO a spolu s ní i politika finančního kapitálu ukazují, že kapitalismus svou podstatou a nekontrolovatelnou mocí svých "elit" zůstává pro lidskou civilizaci stálou, permanentní hrozbou. Po zkušenostech světových válek a v soupeření s mocenským blokem Sovětského svazu i v důsledku technologického pokroku se nesporně prosadila celá řada pozitivních civilizačních změn i v sociální sféře, především v Evropě a v dalších vyspělých zemích světa. Ale ani tam ne pro všechny. A dnes opět ta krvelačná a nenasytná válečnická a vykořisťovatelská monstra, která soupeření bloků omezovalo, se navzdory pokroku poválečných desetiletí znovu chovají jako utržená z řetězu. Drancují zdroje, parazitují na práci většiny lidí a podle aktuální potřeby korumpují, špiclují, vydírají a zabíjejí. Cestou hrozeb, převratů a válek udržují a rozšiřují svou moc. To "sypání zobání" a náhražkové hry sice tříští a otupují potenciál odporu. Problémy samy a obrovské rozpory a rizika, která jsou s tím systémem spojena, ale zůstávají. Ti, komu to není jedno a kdo jdou do nekonečných střetů s nehumánním systémem, si zaslouží respekt. Nelze spoléhat na samovývoj, který by bez našeho přispění zabránil katastrofám, které systémově produkuje kapitalismus. Troufám si ale tvrdit, že budoucnost lidského rodu bude patřit právě těm, komu to není jedno, co se dneska děje. A jsou a budou přibývat i mezi mladými lidé, kteří to chápou a kteří mají odvahu pracovat pro změnu.
