územní těžební limity

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Dobrý den

1)      Původně jsem se domníval, že by varianta hlubinné těžby byla možná. Setkal jsem se s některými představiteli a odborníky na těžbu uhlí, ti mně ale vysvětlili, že u podobně situovaných uhelných ložisek, jako jsou v této části Podkrušnohoří, je povrchová těžba v podstatě jedinou reálně využitelnou alternativou. Při hlubinné těžbě by kvůli nedostatečné mocnosti nadloží docházelo k velkým poklesům terénu. Což by mohlo ohrožovat existenci obce nad lokalitou těžby.

Ložisko uhlí v dolu ČSA nemá vhodné fyzikální a geologické parametry nadloží ani pro technologii zplynování. Při zplynování uhlí přímo v jeho ložisku dochází k výrazným poklesům terénu, protože se uhlí přeměňuje na plyn, který se odvádí k dalšímu zpracování.

Další překážkou mohou být i stará důlní díla v okolí, kterými by mohl vznikající plyn unikat, což uznáte, by mohlo být jistě životu nebezpečné.

Nezbytným předpokladem je vybudování rozsáhlého zařízení na povrchu pro chlazení, čištění a úpravu surového generátorového plynu, včetně výkonově dostatečného zdroje na chlazení plynu. Investice na vybudování moderního zplynovacího zařízení se pohybují v miliardových částkách. Vysoké počáteční náklady přitom nezaručí dokonalé vytěžení ložiska. Ve srovnání s klasickou povrchovou těžbou je výtěžnost zásob nižší, neboť se nepodaří zajistit dokonalé zplynění. Představu, že by se technologie podzemního zplynování uhlí dala použít a zachovat přitom obce, které by jinak měly ustoupit povrchové těžbě, odborníci vylučují. Nebezpečí z průniku plynu do sklepních prostor obytných domů nelze nikterak zabránit. Obdobné by to bylo i s kontaminací podzemních vod znečišťujícími látkami.

2)      Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona a souvisejících vyhlášek.

Na lokalitě dolu ČSA byla v minulosti vytipována území na úpatí Krušných hor, kam se umístily měřící body a vrty. Sledováním těchto monitorovacích míst se zjišťoval a zjišťuje stav bočních svahů lomu ČSA a zároveň i svahů Krušných hor. Čtvrtletně a následně i za období kalendářního roku se zpracovávaly a zpracovávají zprávy, které se předkládaly Obvodnímu báňskému úřadu. Na základě vývoje báňských postupů zpracoval Výzkumný ústav pro hnědé uhlí (VÚHU) v Mostě odborný posudek, který stanovil, že Krušné hory ohroženy nejsou.

Na úpatí Krušných hor vzniká výsypka lomu ČSA, která příznivě ovlivňuje stabilitu. Od jara 2005 se provádí měření pomocí automatické stanice, která v pravidelných intervalech získává informace z více než šedesáti měřících bodů umístěných na bočních svazích lomu. Výsledky se nepřetržitě kontrolují. V tomto systému jsou stanoveny varovné stavy a v případě jejich překročení jsou okamžitě upozorněni odpovědní pracovníci.

3)      Nikoli, pod Litvínovem se těžit nebude, těžba pod Litvínovem se vyloučila již počátkem 90. let minulého století, kdy Obvodní báňský úřad a Ministerstvo životního prostředí podnikly kroky, jejichž výsledkem je skutečnost, kdy pod Litvínovem není žádný dobývací prostor ani chráněné ložiskové území. Jediným dobývacím prostorem, je prostor Komořany, jehož součástí jsou i Horní Jiřetín a Černice. Ani v tomto případě se však těžba Litvínova bezprostředně nedotkne. Neboť linie těžby by se měla zastavit cca 1 km od hranice města za dodržení všech zákonných podmínek na ochranu životního prostředí maximálně eliminujících negativní vlivy těžby.

4)      Pokud jde o tento dotaz, ano, prostřednictvím vývozu elektrické energie vyvážíme své suroviny, ale je třeba si uvědomit, že tento vývoz během několika let skončí. Osobně se domnívám, že v průběhu několika budoucích let může ČR hrozit, že by mohla být spíše naopak dovozcem elektřiny. Což by přineslo i zdražení ceny.

5)      Není uhlí jako uhlí. Kromě rozlišení na černé a hnědé se rozlišuje uhlí i podle výhřevnosti.

Uhlí nacházející se za tzv. územními „limity“ se díky své vysoké výhřevnosti hodí ke spalování v teplárnách. Pro příklad a srovnání – výhřevnost uhlí z lomu ČSA omezeného limity dosahuje 16 – 18 GJ/t, oproti tomu uhlí z lomu Vršany, který limity omezen není, vykazuje výhřevnost 10 – 11 GJ/t. Proto se toto uhlí hodí spíše k výrobě elektrické energie přímo v místě jeho těžby.

Pokusil jsem se Vám odpovědět dle mých dostupných zdrojů, které jsem si prostudoval tak, abych byl tzv. „ více v detailu“ této problematiky.

Hezký den

Karel Novotný