Usnesení senátu v cause „Vystoupení M. Zemana na Radě Evropy“ je jednoznačné: nesouhlasí s výroky prezidenta, připomíná, že Krym je nadále součástí Ukrajiny a jeho oddělení od Ukrajiny je výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu.
V bloku zákonů, které představil ministr financí jsme nejprve schválili dva zákony ohledně platebního styku, díky nimž občanům odpadnou poplatky spojené s platbou kartou u obchodníka. Nepřijali jsme usnesení k zákonu o rozpočtových pravidlech – na tento zákon se bude po uplynutí 30-ti denní lhůty pro Senát hledět jako by byl schválen.
K tomuto zákonu- č. 218- jsem vystoupil jako zpravodaj. Text mého vystoupení je přílohou č. 1/
Byly projednávány i senátní návrhy zákonů v tzv. prvním čtení a postoupily ke druhému čtení, tj. jednání ve výborech. Jmenovitě se jedná o novelu zákona o EET, novelu zákona o léčivech a novelu zákona o odpovědnosti za přestupky. /Vystoupil jsem k novele zákona o léčivech. Text mého vystoupení je přílohou č. 2/
Příloha č. 1 - Novela zákona č. 218/2000 Sb o rozpočtových pravidlech
Vystoupení senátora Zdeňka Nytra:
Dikce tohoto zákona, že rozhodnutí může vydat jen poskytovatel, nebude možná za stávající praxe. Je to záležitost sociálních služeb, je to záležitost školství, ale je to také záležitost dobrovolných hasičů. V tom se vyznám naprosto pregnantně. Generální ředitelství jako ústřední orgán státní správy dosud vydávalo 14 rozhodnutí na 14 krajů, přidělilo finanční prostředky a kraj je rozhodnutím svého zastupitelstva přerozděloval na jednotlivé obce, které kryly náklady spojené se zásahovou činností jednotek Sboru dobrovolných hasičů. To podle novely tohoto zákona nebude možné, protože jednoznačně rozhodnutí může vydat jenom poskytovatel.
Druhý zásadní problém: po zásahu Legislativní rady vlády došlo k tomu, že výzva musí být minimálně třicet dnů dopředu. Jinými slovy, když v obci Horní, Dolní spadne střecha tělocvičny a obec ani kraj nemá finanční prostředky na sanaci této události, přičemž ministerstvo financí, případně ministerstvo školství by chtělo poskytnout obci finanční prostředky, nebude to možné, protože není vypsána výzva. A jestliže ministerstvo financí nebo ministerstvo školství vypíše výzvu, tak do této výzvy se zase bude moci přihlásit kterákoliv jiná obec a ne ta postižená.
Dalším problémem je, že částka v dotaci musí být uvedena přesně, přesně na korunu, nebo jako maximální. Všichni víme z praxe, že málokdy se tyto projekty dají odhadnout opravdu na korunu..
Jsou tam vždycky dva parametry. Dneska – maximální částka, maximální procento. Jestliže bude částka uvedena zpětně, ano, je tam opravný prostředek, že si žadatel o dotaci požádá, např. když to pořídil levněji, o snížení dotace a poskytovatel mu následně svým rozhodnutím vyhoví. Ale vždyť je to naprosto šílená administrativa.
Vůbec není vyřešeno, co se stane, když některý donátor, tzn. ústřední orgán státní správy, rozdělí na dotacích veškeré finanční prostředky a pak se někdo z neuspokojených žadatelů odvolá k soudu, což tento zákon nevylučuje, a soud mu dá za pravdu.
Byla tady řeč o administrativní náročnosti, že když nepřijmeme tuto novelu, tak že to bude velký administrativní nárůst. V důvodové zprávě je, že tato novela způsobí nárůst počtu funkčních míst minimálně o 78, tzn. o 50 milionů korun ročně. To znamená, ať už tu novelu přijmeme nebo ne, tak nárůst tady asi bude ve všech případech.
Ještě jednou chci zdůraznit základní problémy: 1. K dotacím, které jdou dnes na obce prostřednictvím krajů, by muselo být rozhodnutí ústředního orgánu státní správy. Protože nikdo jiný vydat rozhodnutí nemůže.
2. Bude velice problematické poskytnout jednorázovou dotaci nebo finanční výpomoc, když se obec octne v nouzi.
Příloha č. 2 Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 70/2013 Sb., (zákon o léčivech),
Vystoupení senátora Zdeňka Nytry: ... Mně se nelíbí argument, když už ta povinnost platí delší dobu, prohlášení praktických lékařů, tak my to zavřeme. Která další povinnost příště bude takhle vynucována, aby se nemusela plnit ze zákona?
Kdo se ptal hostinských, když mají problém s připojením na EET? Nikdo se jich neptal. Prostě musí.
Kdo se ptal městských strážníků, kteří nesplňují vzdělání, a taky měli přechodnou dobu... Nikdo se jich neptal. Ti, co nesplnili, tak museli odejít.
Kolegyně Filipiová zjišťovala na Všeobecné zdravotní pojišťovně, ani jedno procento lékařů nekomunikuje papírově se zdravotní pojišťovnou. Jinými slovy, více než 99 %. Takže to, že by doktoři neuměli s počítači, je nesmysl.
Závěrem: projednáváme senátní návrh zákona, který se týká vyloženě resortu zdravotnictví . Měl by tady být někdo z tohoto ministerstva a umět odpovědět na to, jak to vlastně je, jestli je to připraveno, nebo to není připraveno.
Na snímku ze zasedání 11.10. 2017 s kolegyní Filipiovou a kolegou Vystrčilem.
