Z mého pohledu by bylo pochopitelně nejlepší, kdyby žádné dotace neexistovaly. Ale žijeme v realitě a jak už tady kolega senátor Martínek zmínil, ono to v té Evropské unii funguje trochu jinak, takže zemědělské dotace byly, jsou a určitě v budoucnu budou.
Já jsem se tomu materiálu také věnoval docela hodně, hovořil jsem s některými soukromými zemědělci středního charakteru. A než bych tady tvrdil nějaký svůj názor, protože si netroufám tvrdit, že bych byl odborník na zemědělství, tak bych chtěl položit spíše několik otázek. Protože máte na stole můj pozměňovací návrh, na druhou stranu se možná podle těch odpovědí rozhodnu, jestli ho uplatním, nebo ne. Na výboru pro veřejnou správu nám bylo několikrát řečeno, že v případě zastropování Česká republika o takto získané, nebo ušetřené přijde, nebo nevyplacené peníze. Možná to byla chyba, že nám to tvrdili náměstci, náměstkyně ministra financí, a ne zemědělství. Protože to bylo probíráno a byli jsme na to upozorněni v rámci probírání jiného evropského tisku, než je ten dnešní.
Dneska paní ministryně už prohlásila, že o ty peníze nemůžeme přijít. Respektive možná můžeme, protože Evropská komise může změnit účel financování. Ať čtu ten článek 50 zepředu dozadu, tak při snížení plateb lze finance použít jak na další intervence v rámci přímých plateb, tak v rámci druhého pilíře v rámci podpory rozvoje venkova. Takže moje první otázka zní – hrozí opravdu České republice, že o ty finance přijde? Anebo je lze uplatnit v některých jiných sektorech atd.?
Při projednávání finančního rámce na roky 2021-27 jsme slyšeli, že nezastropování podporují vlastně všechny skupiny zemědělců. Není to pravda. Jak zmínil pan zpravodaj, jak máme uvedeno v důvodové zprávě k tomuto materiálu, zmiňuje se o tom i usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, mám korespondenci s Asociací soukromých zemědělců, je tady spousta organizací, která je pro zastropování. Je otázka, jak budeme měřit váhu. Jestli budeme měřit váhu počtem subjektů, nebo budeme měřit váhu počtem obhospodařovaných hektarů zaměstnávaných pracovníků atd. Tady otázku nemám.
Pročetl jsem si korespondenci i z druhé strany. Dneska jsme slyšeli i u toho předcházejícího bodu i víceletého finančního rámce argument, že naše zemědělství je takto nastaveno již od padesátých let. To je určitě pravda. Ovšem bohužel druhá chyba se stala na začátku devadesátých let při ne zcela vydařené privatizaci zemědělských družstev, protože tam byl ve velké míře upřednostněn management, a proto možná vznikly některé ty podniky v tom rozsahu, v jakém dneska existují.
V podstatě 90 % dotací přijímá řádově 200 podniků. A tady už mám otázku. Jestli je Ministerstvo zemědělství připraveno tuto situaci měnit? Byť postupně, protože to není na nějakou revoluci, že bychom změnili tenhle systém našeho zemědělství. Ale jestli existují nějaké programy, případně jestli je Ministerstvo zemědělství připraveno to postupně měnit? Anebo jestli je spokojeno s tímto modelem de facto průmyslového zemědělství?
Další otázka je, jestli má Ministerstvo zemědělství připravenou strategii, pokud toto navržení projde v té podobě tak, jak je navrženo. Protože co si budeme namlouvat, když jsem si pročítal stanoviska jednotlivých států, moc velkou vyjednávací pozici tam nemáme. A je nechci říct pravděpodobné, ale minimálně reálné, že to zastropování bude. A jak potom nastavit pravidla Ministerstva zemědělství v rámci České republiky.
Další dotaz je, jaký má Ministerstvo zemědělství na podporu v oblasti živočišné výroby? Protože musím jenom souhlasit s kolegou senátorem Martínkem, že toto je velice důležitá součást našeho zemědělství. Pak mám jednu nejasnost, protože společná zemědělská politika patří mezi svěřené komunitární pravomoci a někdy od roku 2012 jsme dosáhli na úroveň 100% nároku. Ale pak se dočtu, že dosažení toho 100% nároku ještě neznamená, že v rámci Evropské unie berou všichni stejně. V podstatě v rámci celé EU naši zemědělci dostávají podprůměr. A v rámci dejme tomu starých evropských zemí, nebo EU 15, dokonce jsme řádově plus minus na 50 %. To mně ale nepřipadá jako dvakrát spravedlivá zemědělská politika v rámci Evropské unie.
Chci se zeptat, jestli nezastropování bude znamenat zvýšení potravinové soběstačnosti? Protože přestože dneska zastropování nemáme, tak o nějaké potravinové soběstačnosti se tady nedá mluvit ani v náznaku. Když nezastropujeme, bude to znamenat, že se opustí ten ekonomicky nejvýhodnější model, kdy pěstuji řepku, kukuřici, pšenici a mám k tomu bioplynku. A používám to na úplně něco jiného než na krmiva. Bude toto znamenat to nezastropování, nebo nebude?
Když jsem říkal, že jsem si četl docela podrobně argumentaci i druhé strany, tak jestliže Agrární komora tvrdí, že zastropování by znamenalo faktickou likvidaci konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství, nebo tuzemských zemědělců všech forem a velikostí, tak si nemyslím, že to je pravda. Všech forem a velikostí to určitě není. Jestliže podpoříme malé zemědělce, není tady šance změnit to, nad čím dneska pláčeme. A to je to, že 90 % zemědělské produkce jde přes obchodní řetězce a ty zemědělce drtí svými cenami atd.? Ten malý zemědělec by rád prodával svoji produkci v rámci své vesnice, nechci říct přímo napřímo, ale určitě by se ke zákazníkovi dostala snadnějším způsobem.
Pak mám dvě důležité otázky. Jak chce Ministerstvo zemědělství více, pokud projde zastropování, pardon, pokud neprojde zastropování, jak chce Ministerstvo zemědělství více podpořit malé a střední zemědělce, mladé a začínající zemědělce?
A pak úplně na závěr chci upozornit ještě na jeden aspekt. Já neumím posuzovat, jak se chovají jednotliví zemědělci, a teď nerozlišuji mezi velkými, malými, středními v rámci svého působiště. Na druhou stranu je ale pravda, že některé daně, v případě, že se jedná o podnikající fyzickou osobu atd., jsou příjmem té obce. A velký zemědělský podnik určitě není registrován v Horní Dolní, takže platiti daně... A teď nechci být útočný.
Velký zemědělský podnik je jasné, ale platí, že u malého zemědělce platí, že část jeho daní zůstane v té obci. Myslím si, že i tento systém je důsledek, nejeden pochopitelně, ale jeden z důsledků nebo příčin vylidňování venkova.
Děkuji za pozornost.
