Zařazení jednotlivých krajů do červeného stupně pohotovosti proběhlo na základě analýzy příslušných parametrů. Jedná se např. o epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a 14denní trendy, počty hospitalizací nebo o přítomnost komunitního šíření dle hlášení KHS.
„Je naprosto zřejmé, že epidemiologická situace v České republice je nadále kritická. Evidujeme vysoký počet pozitivně diagnostikovaných pacientů, rostoucí počty hospitalizací a také určitý zásah rizikových skupin obyvatelstva. K významnému zlepšení situace nedošlo ani poté, co jsme v minulých týdnech zavedli některá plošná opatření. Bylo proto nutné zavedená opatření ještě zpřísnit. Je nutné co nejdříve docílit toho, abychom šíření epidemie zpomalili a zabránili kolapsu nemocničních kapacit,“ zhodnotil situaci ministr zdravotnictví Roman Prymula.
„Na základě komplexního zhodnocení všech klíčových parametrů, které mohou mít dopad na systém a populaci, jsme zařadili všechny kraje do červeného stupně pohotovosti. Primárním důvodem je, že se nedaří exaktně lokalizovat zdroje nákazy onemocnění COVID-19 a virus se tak napříč republikou šíří komunitně,“ objasňuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Počty denních přírůstků pozitivních případů onemocnění COVID-19 jsou stále korelující s počtem testů, které odběrová centra provedou. Jejich počet překračuje v některých dnech i hranici 40 tisíc.
„Pro to, aby se podařilo zpomalit šíření epidemie COVID-19, je velmi důležité snížit reprodukční číslo R pod hodnotu 1. Hodnotu 1,36, kterou momentálně číslo R má, není možné při tak velkém množství nakažených osob v populaci označit za příznivou. Zavedení nových opatření by se také mělo projevit na poklesu procent pozitivních záchytů z prováděných testů, i když počet testů v ideálním případě dále poroste,“ vysvětluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Lůžkové a přístrojové kapacity jsou zatím dostatečné, zatížení zdravotnického personálu je extrémní. V některých krajích se personální zajištění pohybuje na hranici dostatečného počtu a jsou nutné zásadní změny v organizaci práce při poskytování zdravotní péče. Z žádného kraje nemáme zatím oficiální informace o tom, že by docházelo k situacím, kdy by péče o nemocné nebyla poskytována v souladu s platnými zákonnými normami, odbornými doporučeními a v souladu sestávajícím stavem odborného poznání. Narůstající počet nakažených zdravotnických pracovníků významně ovlivňuje kapacitu systému, a proto jsou využívány veškeré možnosti k posílení počtu nezbytného zdravotnického personálu a překlenutí období jejich nedostatku, který vzniká v současnosti zejména v souvislosti s nákazou COVID-19,“ poznamenal ke kapacitám intenzivní a lůžkové péče předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice přistoupila Vláda ČR k dalším plošným opatřením. Týkají se např. omezení maloobchodního prodeje, plošného nošení roušek ve venkovních prostorách nebo omezení pohybu obyvatel.
Stupně pohotovosti a opatření vyplývající z aktuální epidemiologické situace v ČR najdete na této interaktivní mapě. Mimořádná a ochranná opatření a lokální nařízení orgánů ochrany veřejného zdraví nebo krajských hygienických stanic jsou k dispozici na webových stránkách ke koronaviru (ZDE).
