Tato argumentace je ale postavena na číslech vytržených z kontextu. Městské části poskytují občanům jen některé služby a nemohou tedy požadovat do svého rozpočtu stejné prostředky jako běžné obce.
Požadavky na dodatečné navýšení finančních vztahů vůči městským částem je možné označit za čistě účelové. Nezohledňují totiž skutečnost, že - na rozdíl od jiných obcí a měst v ČR - mají městské části celou řadu služeb hrazenu z centrálního rozpočtu (např. městskou hromadnou dopravu, svoz a likvidaci odpadu, městskou policii, zdravotnickou záchrannou službu atd.). Ostatní obce si tyto služby hradí v rámci svých rozpočtů. Obdobně i centrální rozpočet financuje ze svého rozpočtu investice, které jsou buď ve prospěch jednotlivé konkrétní městské části (školy, kanalizace …), či slouží všem obyvatelům města (dopravní síť, investice do veřejného prostoru, výstavba metra …). Mimoto jsou každoročně z centrálního rozpočtu uvolňovány na základě požadavků městských částí dotace v objemu mnoha set miliónů až několika miliard korun (jen v letošním roce činí investiční příspěvek městským částem více než 3 mld. Kč).
„Jestliže je tedy propočteno, že Praha obdrží z daňových výnosů přepočtem cca 40 tis. Kč na obyvatele, jsou tyto prostředky přece určeny na financování potřeb obyvatel Prahy, kteří žijí v nějaké městské části. Celý rozpočet města tyto prostředky vynakládá ve prospěch všech obyvatel a přispívá do rozpočtu městských částí na jejich specifické potřeby – služby občanům. Skutečnost, že městské části na jedné straně „ bezplatně“ konzumují služby a investice hrazené z centrálního rozpočtu a na druhé straně se snaží chovat jako samostatné obce, je velmi pokrytecké. Městské části a zejména vedení těchto městských částí by si mělo bez ohledu na politickou příslušnost uvědomovat, že jsou součástí jedné obce – hlavního města Prahy.“ uvádí náměstkyně primátorky pro rozpočet Eva Kislingerová.
Zásadou pro sestavování rozpočtu je vždy konzervativní přístup. Rozpočet je vždy připravován na základě predikce Ministerstva financí, zatímco skutečné prostředky dorazí na účet města podle aktuálního výběru tzv. sdílených daní, který je definován zákonem na základě RUD (rozpočtového určení daní). Proto může vzniknout a také vzniká nesoulad mezi předpokládanými a skutečnými příjmy. Tento nesoulad se následně projeví ve formě přebytku, se kterým je pak na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy naloženo – přebytek může být např. použit na splátky dluhů, investice hl. m. Prahy, nebo účelově poukázán na investice MČ formou dotací. V tomto případě se tedy můžeme odkázat na přebytek rozpočtu z loňského roku ve výši 3 mld. Kč, který byl v částce cca 1,5 mld. alokován na MČ a v částce 1,5 mld. zapojen do rozpočtu HMP a alokován do oblasti investic Prahy.
Pokud bychom tedy ke schváleným finančním vztahům přičetli v průběhu roku uvolňované další finanční prostředky ve formě dotací pro konkrétní městské části, vyjde nám částka mnohem vyšší než je nějaké dorovnání na propočet ze skutečně obdržených daňových výnosů. Vzhledem k tomu, že se tyto diskuse s městskými částmi neustále opakují, úřad tyto propočty již několikrát dělal a je možné zdokladovat, že v součtu dotačních vztahů a poskytnutých dalších dotací městské části dostávají více, než kdyby se pouze dorovnávaly dotační vztahy na skutečně obdržené daňové příjmy.
Celková finanční situace dílčích rozpočtů městských částí je historicky v nejlepší. Od roku 2014 vzrostly zůstatky na bankovních účtech městských částí o celých 43 procent. „Opakovaně se setkávám se skutečností, že si kolegové z městských částí vytváří rezervy na strategické investice. Tímto postupem ale významně zhoršují čerpání rozpočtu HMP jako celku. Zároveň je třeba připomenout, že elementárním úkolem městských částí není realizovat významné investice, ale poskytovat základní služby našim občanům.“ zdůraznila Eva Kislingerová.
V případě nákladů na přenesený výkon státní správy je taktéž třeba uvést informace na pravou míru. Stát, resp. Ministerstvo financí ČR veřejné správě nekompenzuje výdaje spojené se zvýšením mezd - navýšení mezd úředníků magistrátu, městské policie a několika set příspěvkových organizací bude muset být hrazeno z rozpočtu města – jedná se o několik set mil. Kč. Naopak, jeden z důvodů, proč HMP i v letošním roce navýšilo finanční vztahy k MČ (příspěvek na provoz) je právě navýšení mzdových nákladů MČ v návaznosti na schválené nařízení vlády. HMP tedy tyto vyšší výdaje pokryje ze (snad) vyššího výběry sdílených daní. MČ tyto vyšší výdaje pokryje ze (zcela jistě) vyššího objemu finančních vztahů z rozpočtu HMP. „Při jednání s Ministerstvem financí opakovaně diskutujeme proplácení nákladů, které souvisí s výkonem státní správy, protože Praha na tento stav velmi doplácí. Tyto náklady máme od státu kompenzovány jen částečně a nemáme jiné zdroje na to, abychom tyto náklady městským částem propláceli.“ uzavírá Kislingerová.
