„Odhaduje, že novela tohoto zákona každý rok umožní transplantovat orgány od přibližně 15 cizinců a zachrání tak život několika lidem. I jako lékař ji zásadně podporuji,“ říká senátní zpravodaj chystané novely a profesor vnitřního lékařství prof. MUDr. Jaroslav Malý.
Možnost transplantace orgánů od cizinců, kteří zemřeli v Česku, upravuje stávající podoba transplantačního zákona z roku 2013. V praxi se ovšem ověřování souhlasu nebo nesouhlasu dárce s použitím jeho orgánů ukázalo jako nefunkční. České úřady totiž nyní musejí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne. „To je velmi časově náročný proces. Když si vezmeme, že například srdce vydrží 4 hodiny, je to prakticky nereálné,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Stávající novela umožňuje udělení tohoto souhlasu za zemřelého dárce od blízkého člověka. Dotaz na rodinu do zahraničí nebo konzulát bere až jako druhou volbu. „Samozřejmě novela absolutně respektuje tzv. kartičku dárce, která jasně říká ANO nebo NE. Pokud bude taková kartička u cizince k dispozici, nikdo se na nic neptá a zdravotníci se řídí touto kartičkou. Je to jasná a nezpochybnitelná deklarace vůle zemřelého dárce,“ doplňuje senátor Malý. Odborníci odhadují, že pokud Senát novelu schválí a podepíše ji i prezident, budou moci lékaři každý rok transplantovat od zemřelých cizinců zhruba o 100 orgánů více každý rok. Pro české občany je v ČR legislativně zakotven tzv. předpokládaný souhlas s darováním orgánů, který ale rodiny zemřelých Čechů mohou samozřejmě odmítnout. Česko patří ke světové transplantační špičce. Jen v roce 2018 u nás bylo provedeno 885 transplantací. „Je to poslanecký zákon, na kterém se podíleli poslanci napříč politickým spektrem. I tady v Senátu se zdá, že má stejnou apolitickou podporu. Předpokládám, že bude přijat,“ uzavírá senátor Jaroslav Malý.