Vznik tohoto zákona podpořili poslanci všech klubů. Návrh byl schválen už v 1. čtení.

„Nápad na podání tohoto zákona vznikl už loni, kdy jsem si v Brně připomínal výročí úmrtí Danuše Muzikářové. Ta byla 21. srpna 1969 zastřelena během protikomunistických demonstrací při výročí okupace Československa. Na její počest byl v Brně loni pojmenován, do té doby bezejmenný, park. Mám však za to, že oběti komunistického režimu, respektive jejich pozůstalí, by měli být za tyto činy odškodněny. Na to se bohužel více než 50 let nemyslelo,“ popisuje poslanec TOP 09 Vlastimil Válek.

Skupina poslanců v čele s Vlastimilem Válkem navrhla odškodnění nejbližších příbuzných zmiňovaných obětí. Česká republika už v roce 2005 přijala zákon k odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Bohužel se stát stále nedokázal vyrovnat s dluhem vůči obětem represí z roku 1969, kdy lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti přítomnosti cizích vojsk v Československu. Zejména ve velkých městech došlo k řadě incidentů demonstrantů s bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci protiprávně (tedy bez rozkazu či aniž by to bylo nutné k odvrácení přímého ohrožení jejich životů) použili střelné zbraně proti demonstrantům.  Po těchto incidentech zůstalo několik mrtvých a na pět desítek zraněných občanů z řad demonstrantů či kolemjdoucích.

„Tehdejší režim neměl zájem ani na řádném vyšetření těchto incidentů, natož na odškodnění obětí. Naopak komunistická propaganda tvrdila, že mrtvé a zraněné mají na svědomí „kontrarevoluční živlové“. Příbuzní zemřelých byli pod dozorem Státní bezpečnosti a často byli vystaveni dalším ústrkům tehdejšího režimu (nemohli studovat apod.),“ dodává místopředseda TOP 09 Válek.

Oficiální statistiky z října 1969 hovoří o následujících počtech obětí potlačení demonstrací: 5 mrtvých, 5 těžce zraněných a 26 lehce zraněných. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona nepředpokládá významné zatížení státního rozpočtu – jedná se o částku 2,5 – 4,5 milionu korun.