Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegové členové vlády, kolegyně samozřejmě. Já se pokusím shrnout, co se za ty dva uplynulé roky dělo na Ministerstvu zdravotnictví. Já jsem přemýšlel, zda mám nastoupit na konfrontační notu, mně to ale prostě není dané, já to nemám rád a nepovažuji to za správné a dělat to tím pádem ani nebudu.

V době nástupu vlády byly kapacity řady ministerstev i Ministerstva zdravotnictví především zaměstnány řešením pandemie covid-19. My jsme nastoupili v prosinci v době, kdy řádila varianta Delta, blížila se varianta Omikron, v té době bylo naplánováno uzavření státu zase ke konci roku. My jsme slíbili, že stát otevřeme, že nebudou lockdowny a že nebudeme zavírat školy. Na variantu Delta pak v lednu respektive koncem ledna navázala varianta Omikron. Uvědomme si, jaká tehdy byla situace, uvědomme si, jaká kritika se snášela na Ministerstvo zdravotnictví a na mě, stačí si to připomenout. Nicméně my jsme se řídili radami odborníků, řídili jsme se radami členů AntiCovid týmu a výsledek byl, že k 3. květnu 2022 vláda na můj návrh ukončila stav pandemické pohotovosti a všechny zbývající opatření. Samozřejmě jsme zrušili i povinné očkování. Ono se ukázalo, že to byla špatná cesta, i ty země, které o tom uvažovaly, nakonec uznaly, že se mýlily a že to byla chyba. Já to neříkám proto, že bych chtěl, abychom nějakým způsobem vzpomínali, ale je potřeba si uvědomit, co bylo poslední dva roky předchozí vlády a co byl první půlrok naší vlády.

Tím pádem řada agend se zdržela, celé ministerstvo se zabývalo covidem a vzpomeňme si třeba na ředitelku zahraničního odboru paní magistru Baťhovou, která je nesmírně schopná osoba, nesmírně výkonná, ale nestarala se a nemohla se starat o svůj obor, starala se o vakcíny, a tak to bylo s řadou úředníků. Spousta agend a projektů, které jsme za poslední dva roky rozjeli a rozjíždíme, musela začít se zpožděním, protože na začátku bylo celé ministerstvo soustředěno na akutnější problém zvládnutí pandemie. To je pochopitelné a nikdy jsem to nekritizoval a kritizovat to nebudu, protože nikdo nemohl za to, že tento virus se rozšířil tímto způsobem po Evropě. Ale proto bych ocenil, abychom na to nezapomínali, abychom si to znovu a znovu opakovali, uvědomovali si, co bylo v prosinci, co bylo v lednu, v únoru, v březnu, prostě Delta byla v listopadu i v prosinci a byla i v lednu a Omikron postupně nastupoval. Nikdo jsme nevěděli, co nás čeká, museli jsme se na to nachystat. Ve spolupráci s relevantními aktéry proto nyní pracujeme na proočkování seniorů a dalších zranitelných občanů proti chřipce a právě covidu. Je potřeba říct, že v posledních dnech se očkuje kolem 10 tisíc občanů a dostáváme se na čísla jako v uplynulém roce. Stále to nestačí, ta čísla je potřeba zvyšovat, očkování je opravdu ta správná cesta.

Již během omikronové vlny jsme byli svědkem toho, jak teroristický Putinův režim napadl Ukrajinu, která se mu více než rok a půl hrdinně brání. Česká republika pomáhala, byla jednou z prvních, která pomohla Ukrajině, koneckonců bylo to vcelku logické a správné a já jsem na to velmi hrdý. I díky této naší pomoci, která na Ukrajinu proudí od začátku té šílené agrese, kterou spustil blázen z Kremlu, se Ukrajina již 600 dní brání ruskému útoku a ruské přesile a vraždění civilistů. Prostě tak to je, je to fakt, všichni to víme a nemá smysl to zpochybňovat.

Naše vláda také zvládla výzvu, která přišla teprve podruhé za naše členství v Evropské unii, a to sice předsednictví v Radě Evropské unie. Hodnocení je samozřejmě na každém, ale pokud se i od evropských partnerů dozvídáte a pokud od nich slyšíte, že se jednalo o jedno z nejúspěšnějších předsednictví za desítky let, tak si myslím, že to o jeho výsledku mluví jasně.

Co se zdravotnictví týče, zkusím být konkrétní. Tak za prvé, čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty. Spouštíme jej již od 1. ledna 2024 jako první země v Evropě a podařilo se nám během půl roku prosadit, aby se tento screening dostal na seznam screeningových programů v Evropské unii. Přesvědčili jsme na základě debat s odborníky ostatní ministry i komisi, aby akceptovala náš návrh, a přehlasovali jsme návrh komise.

Za druhé více než půl milionu pacientů se vzácným onemocněním bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby, a to byl velký krok, a tady je potřeba poděkovat našim specialistům, našim expertům z jednotlivých oborů, kteří se zabývají vzácnými nemocemi, kteří opravdu odvedli v rámci konferencí, které jsme za našeho předsednictví pořádali, obrovský kus práce.

Občané mají a budou mít v následujících letech bezplatný přístup k nejnovějším vakcínám proti covidu-19. Vyjednali jsme, že vždycky dostaneme poslední typ vakcíny, a navíc jsme ty dodávky snížili a rozložili v dalším časovém období, což si myslím, že byl krok velmi správným směrem, a zase zvítězil náš návrh, který jsme prosadili.

Díky nové legislativě se v České republice i napříč Evropskou unií zvýší kvalita a bezpečnost v oblasti látek lidského původu, tedy tkání či buněk i krve a plazmy, to bylo to, co jsme za našeho předsednictví dotáhli.

Jsou to zcela konkrétní výsledky naší práce, ale ne práce Ministerstva zdravotnictví, ale také velkých expertních konferencí v Česku, které jsme organizovali, dvou jednání Rady ministrů zdravotnictví Evropské unie, které jsme organizovali, desítek jednání na všech úrovních a obrovského úsilí všech pracovníků Ministerstva zdravotnictví, Stálého zastoupení České republiky v Evropské unii, které odvedlo obrovskou práci. Pan velvyslanec Zajíček, to byl pro mě obrovský pilíř a člověk, který odvedl obrovský díl práce, stejně jako Kateřina Baťhová a celý odbor zahraničí na Ministerstvu zdravotnictví.

Byl to pro Českou republiku velký úspěch. Snažili jsme se tvořit společnou evropskou budoucnost a snažili jsme se opravdu zlepšit renomé České republiky v rámci odborných společností, posílit pozici našich odborníků a posílit to, že odbornost musí vítězit nad jakýmikoliv neodbornými návrhy. A podařilo se nám to. Opravdu si myslím, že to, jak jsme schválili screeningové programy, je toho jednoznačným příkladem.

Nyní něco k našim agendám, které jsme rozjeli a které jsme spustili poté.

Začnu vzděláváním zdravotníků. To byl v dlouhé době u všech předchozích vlád často velký problém, a přitom je to extrémně důležitá věc, která se týká všech lékařů, ale také všech pacientů. Věčné reformy, které vedly k nutnosti opakovaně reakreditovat, jsme tady kritizovali koaliční i opoziční poslanci v minulém období a vzpomínali jsme na další a další reformy. Vzpomeňme si, že jsou věci, na kterých jsme se vždycky shodli, a toto byla jedna z nich. Mým prvním krokem, který vedl ke změně, bylo jmenování ředitelky institutu paní doktorky Maříkové. Díky spolupráci s ní je dnes vzdělávání lékařů v mnohem lepší kondici než v předchozích letech. A byla nově nastavena i spolupráce mezi institucemi a lékařskými fakultami, což považuji za naprosto zásadní. Ředitelka IPVZ, děkani a další odborníci nejenom spojili svoje ruce a vytvořili společný tým včetně vědecké rady, ale také digitalizujeme postgraduální lékařské vzdělávání.

Navýšili jsme zásadním způsobem dotace na rezidenční místa, která jednak dají lékařům v předatestační přípravě důstojnější podmínky, ale také posílí stavy lékařů v oborech, kde jich nejvíce chybí. Zároveň ministerstvo zvýšilo dotace na rezidenční místo v základním kmeni i v celém specializačním vzdělávání, a to až o stovky procent. V roce 2023 jsme tak rozdělili pro obor všeobecné praktické lékařství 150 rezidenčních míst, pro obor pediatrie bylo přiděleno 80 míst a všechna tato místa jsou vyhrazena pro praktické lékaře v terénu, pediatry v terénu. A také jsme vypsali další rezidenční místa pro dětské psychiatry, kterých je nedostatek, a dětské neurologie, kde je stejný problém.

Díky těmto krokům, a my v nich budeme pokračovat i v následujících letech a už teď mohu říct, že podobně budeme postupovat v příštím roce, co se týče rezidenčních míst, díky těmto krokům se nejen ihned zvýšily počty rezidenčních míst pro praktické lékaře pro dospělé, pediatry, dětské psychiatry a dětské neurology, ale v krátkém horizontu daném předatestační přípravou se zvýší počty těchto lékařů i v terénu a v těchto oborech. Samozřejmě v tom budeme pokračovat dlouhodobě.

Zdravotní sestry také od června můžou nově při změně pracoviště nebo oboru získat jednodušším způsobem další specializaci. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické doporučení pro započítání některých částí dříve absolvované specializačního vzdělávání všeobecných sester. Tedy chceme, aby se ten systém zjednodušil. Chceme, aby se ten systém nastavil tak, aby byl logický, aby byl jednoduchý jak pro lékaře, tak pro nelékaře, aby přitom nebylo nutné opakovaně reakreditovat jenom kvůli tomu, že se provádí změny ve vzdělávacích programech.

Přitom odstraňujeme zbytečnou byrokracii pro lékaře v postgraduálním vzdělávání. To, co je v přípravě a bude to dokončené v příštím roce, je informační systém pro administraci postgraduálního vzdělávání, kterému říkáme pracovně administrátor. Cílem je jeho plná digitalizace a zejména výrazné zjednodušení a zrychlení vyřizování administrativních záležitostí, stanovení jasných povinností školitele, jasná definice individuálního vzdělávacího plánu a tak dále. Chceme, aby celý systém byl oproštěn od papíru a byl jasný přehled o vzdělávání, aby se systematicky zvyšovala jeho kvalita. Tedy nechceme žádnou revoluci, chceme systém kultivovat a posunovat takto, aby byl víc a víc vlídný jak ke školencům, tak ke školitelům, tak k žadatelům o akreditace.

Když už jsem mu lékařů, tak samozřejmě nelze opomenout současnou situaci s přesčasy. Se zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory intenzivně jednáme. Už jsme se několikrát formálně i neformálně sešli. Jejich požadavkům jdeme naproti. Předložíme novelu zákona, která vrátí počty přesčasových hodin na původní hodnotu, a umožníme po jednání s Evropskou komisí i ty takzvané dvacetičtyřhodinovky, které řada lékařů požaduje, a koneckonců ten požadavek tady byl i napříč kolegy z koalice a z opozice na zdravotním výboru. Stejně tak připravujeme i úpravu tabulek lékařů, aby například hned po škole byl lékař ve dvanácté platové třídě. Další jednání s lékařskými odbory a zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory máme ještě tento týden a tam budu kolegy informovat o dalších plánovaných krocích.

Velkým tématem a další kapitolou jsou i léky a jejich nedostupnost nebo dostupnost. Zde bych rád hned v úvodu zopakoval jednu věc, kterou bych ocenil a velmi bych o to prosil, abychom si stále dokola neopakovali nepravdivou mantru, že ministerstvo mělo nějak vyřešit. Já také neříkám o tom, že ten zákon tady opakovaně byl a nikdo nemyslel na to, abychom zajistili zásoby, abychom měli větší páku na distributory. Prostě nikdo nepočítá se situací, která nastala.

Vy všichni dobře víte, že zákonné pravomoci Ministerstva zdravotnictví, tak jak jsem je zdědil a tak jak jsou v současné legislativě, neumožňují a neumožňovaly přímý vstup státu do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která by vedla k zajištění více léčiv, než kolik jich bylo a je zajištěno. Prostě to nikdy nešlo. Vzpomeňme si, když předchozí vláda - a teď to není kritika, jenom je to konstatování a připomenutí - vzpomeňme si, když předchozí vláda chtěla dovést vakcíny z Ruska. A na čem to ztroskotalo? Prostě tento postup není možný. A nebyl ani v dobách, kdy vrcholila krize a byl tady nouzový stav. A stejně to nešlo. To znamená, prostě neumožňují současná legislativní pravidla a současný zákon a nikdy neumožňovaly, aby stát do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která je, vstupoval. Prostě to nejde.

Ministerstvo využívá všech formálních i neformálních nástrojů, které má k dispozici. A i ty jsou už nyní větší, než byly dříve, než byly za předchozí vlády. V této době byl takřka jediným nástrojem souhlas s uskutečněním specifického léčebného programu. Dobře to všichni víte, kteří se v problematice vyznáváte. Dále povolování dovozu cizojazyčné šarže a zákazy reexportu. A tyto tři nástroje jsem zdědil. Trh s léky totiž sice je stále regulovaný a státem regulovaný, ale i tak na něm fungují do značné míry klasická tržní pravidla a ministerstvo je ve svých zásazích velmi omezeno. Nemůže do toho trhu vstupovat, jak by si mnozí přáli. V situaci, kdy do Evropy přišla krize dostupnosti léčiv způsobená vysokou nemocností po třech letech covidu po celé Evropě ve spojením s narušenými dodavatelskými řetězci, velkou závislostí na dodávkách účinných látek z Asie - a víte všichni, že tam se jich vyrábí přes 80 % - monopolem některých držitelů licence na dodávky některých léčiv a absencí flexibility při navýšení výroby pro Českou republiku některých držitelů licence, jsem tak měl do značné míry svázané ruce. V podstatě současná legislativa ve světle těchto faktů neumožnila téměř nic.

Mnozí mně vyčítají, že jsme předpokládali vyřešení situace a obnovení plné dostupnosti léčiv během tohoto roku již několikrát. Ano, to je pravda. Vycházel jsem při těchto tvrzeních, stejně jako kolegové v celé Evropě, z informací od výrobců, kteří opakovaně sdělovali, že léků dorazí více, a ty dostatečně pokryjí výrazně navýšenou spotřebu. Informace jsem si nechával validovat i od Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ten mě v tom utvrzoval, ve světle dat o distribuci mně tvrdil, že to takhle bude, a předepisování a výdaje jsme si ověřovali, že opravdu ty výdaje jsou takové, jaké jsou. Dodávky od výrobců však nepostačovaly, a to nejen zde, ale i v drtivé většině evropských zemí, včetně takových, jako je Švýcarsko, které je považováno za velmoc ve výrobě a distribuci léčiv.

Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem stav zákona o léčivech začal řešit ještě předtím, než současná situace naplno vypukla. Byla to první novela zákona o léčivech a tady se to bohužel často směšuje. Tato první novela je platná od prosince loňského roku, a tedy po méně než roce na rezortu vznikla novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna a která nově umožnila vládě stanovit mimořádnou úhradu léčivům registrovaným jinde v Evropské unii a dostat je skrze distributory a lékárny k pacientům. Díky tomu se podařilo mimořádně zajistit statisíce balení antibiotik a další dodávky se podařilo urychlit. To byl první krok k řešení.

Druhým krokem bylo nastavení systému sdílení a šíření informací. Ten probíhá skrze pracovní skupinu pod vedením náměstka Dvořáčka. Té se zúčastní zástupci ministerstva, SÚKLu, distributorů, lékárníků, zástupci všech stakeholderů. Každý týden je mapována situace a lékařům rozesíláme informace o dostupnosti léčiv. Zároveň probíhají jednání s držiteli licence o navýšení či urychlení dodávek. Stejně tak spolupracuji s odbornými společnostmi, jednám s nimi na Ministerstvu zdravotnictví pravidelně. Odborné lékařské společnosti informují své členy o aktuální situaci a vytvářejí doporučení. Konkrétně, Společnost všeobecné lékařství České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně připravila pro lékaře přesná doporučení, jak postupovat při nemožnosti předepsat penicilin. Jedna novinka k tomu: subkomise pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně v dohledné době vydá aktualizované doporučení v tomto směru, které plně koresponduje se světovými doporučeními.

Dalším příkladem budiž výpadek antiparkinsonik. Je to takový dobrý příklad, kdy Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se SÚKLem, distributory a Českou neurologickou společností řešilo přechodný nedostatek některých variant léčiv. Podařilo se domluvit dodávku omezeného množství z Německa, kterou však nebylo potřeba nakonec využít, a to z důvodu, že došlo k urychlení dodávek registrovaných přípravků a vstupu nového přípravku na trh, což maximálně podporujeme, protože likvidace monopolů je jedna ze zásadních cest k řešení.

Třetím krokem, a ten je velmi důležitý, je velká novela zákona - v uvozovkách velká - o léčivech. Je to novela, která je opravdu velmi propacientská. Vláda ji schválila v červnu letošního roku. Byla připravena k projednání ve Sněmovně, bohužel vzhledem k dlouhým projevům některých kolegů poslanců se nedostala na program schůze, byť byla druhým bodem, a finálně byla projednána až po prázdninách. Pevně věřím, že to projednávání nebude již blokováno a že tato novela bude schválena. Představuje jednu z největších propacientských změn lékové legislativy za posledních 15 let.

Já si dovolím zmínit ty stěžejní změny, které tam jsou a které se týkají opravdu pacientů. Ta novela přináší povinnost výrobcům dodávat léky 1-2 měsíce po nahlášení výpadku. Je to naprosto zásadní, protože pokud my se dozvíme týden před tím, co je omezená dodávka, že bude omezená dodávka, tak ten prostor jakkoliv situaci řešit není téměř žádný. Distributoři budou mít povinnost jednak držet měsíční zásobu vybraných léčiv, abychom překlenuli krátkodobé výpadky, ale také informovat SÚKL, kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Tím ministerstvo a SÚKL získají údaje o tom, kolik daného přípravku je v distribuci, a tedy k dispozici pro dodávání do lékáren. Současně nebudou přímo ze zákona smět distribuovat ohrožené přípravky do zahraničí. Tím pádem budeme moct daleko pružněji a efektivněji reagovat na případné reexporty. Skončí rovněž protežování vybraných lékáren distributory, což považuji za velkou chybu, že toto existuje, a novela tohoto zákona, ta druhá novela, první byla v loňském roce v prosinci, mně umožní tomuto zabránit. Tím bychom měli předcházet vzniku lokální nedostupnosti, což je velký problém, hlavní problém.

Čtvrtým krokem je řešení jedné z příčin současné situace, a tou je fakticky monopol některých dodavatelů léčiv. Jednáme s dodavateli po celém světě, posilujeme konkurenci na českém lékovém trhu a daří se to. Příkladem budiž právě tabletový penicilin. Výpadky takřka monopolního výrobce, protože tady byl ještě před rokem a půl monopol jednoho výrobce, prakticky monopol, vedly k nedostatku penicilinu a díky jednáním se nám podařilo přesvědčit jednoho z menších dodavatelů k výraznějšímu navýšení dodávek. Já bych chtěl BB Farmě poděkovat. Ta navýšila meziročně dodávky až o 800 procent! Opravdu je to pravdivé číslo - 800 procent. Možná se ptáte, jak je to možné. Je to jednoduché. Toto šokující procento je dáno tím, že kloni k nám dodávali 30 tisíc balení penicilinu, letos to bude již 240 tisíc balení penicilinu. To je těch 800 procent navýšení.

A posledním krokem v tomto pětibodovém schématu je přesun výroby aspoň části těch klíčových léků k nám do České republiky. I na tom pracujeme a v následujících měsících a letech v tom směru plánuji významně posílit soběstačnost České republiky a již v příštím roce bych byl rád, abych mohl přijít do Poslanecké sněmovny s pozitivními informacemi, které budou daleko konkrétnější.

K lékům ještě dodám několik posledních čísel, která jste nepochybně zaregistrovali. 22. srpna jsme slíbili, že do České republiky dorazí do poloviny listopadu 300 tisíc balení penicilinu. Od té doby již dorazilo více než 200 tisíc balení, z nichž dosud poslední velká dodávka byla 50 tisíc balení. Já jsem slíbil 300 tisíc do konce listopadu, 200 tisíc dorazilo a dalších 160 tisíc, tedy ne 300, ale 360 tisíc dorazí v následujících týdnech. Tedy do konce listopadu to opravdu bude 300 tisíc, co jsem slíbil, ale 360 tisíc balení penicilinu. A stejně pokračujeme i v dalších lécích, s kterými je problém, včetně jiných antibiotik, dětských sirupů na bolest, na horečku atd. Mohl bych pokračovat.

Zmínil bych ještě dvě věci, protože si myslím, že nemá smysl probírat všechny ty body a všechny ty kroky, ale zmínil bych dva body. Jedna věc je onkologie a ta druhá se týká onkologických pacientů. Onkologie je obor, kterým se zabývám vlastně celý život. Já jsem se ho učil v Japonsku, učil jsem se ho ve Spojených státech. Když jsem se vrátil, zaváděl jsem tady řadu metod a šéfové onkologických společností byli moji dlouholetí přátelé. A já jsem proto vnímal velmi osobně některé debaty ohledně onkologie, které tady probíhaly. Já si opravdu, ale mysleli si to i moji kolegové z opozice, kteří to kritizovali, nemyslím, že je možné a bylo možné vybudovat obrovské onkologické centrum ve Vinohradech na pozemcích, které zčásti státu nepatřily, kde nebylo stavební povolení.

Místo toho jsme v nedávných dnech klepali na základní kámen motolského onkologického centra a je to logické, protože v Motole jsou také dětští onkologičtí pacienti. Je tam jedna z největších dětských onkologií, jedna ze dvou hlavních dětských onkologií. A tak jako v Brně je Masarykův onkologický ústav, který je centrem komplexního onkologického centra, tak v Praze a v Čechách bude motolské onkologické centrum. Tato dvě centra budou pilíře a jsou pilíře onkologické péče. Navíc se podařilo toto motolské onkologické centrum provázat se simulačním centrem a tím, že nadace Kellner Family do toho vstoupila, tak se podařilo k tomu ještě vybudovat s velkou pomocí donátorů centrum, které je výzkumné, a propojit tedy ten komplex do jednoho velkého celku.

Ale ušetřili jsme přitom řadu peněz, které mohly jít do jednotlivých krajů. Takže do každého kraje jsme poslali víc než 250 milionů. A týká se to i Karlovarského kraje. Nevím, jak dál to mám ještě říkat. V Karlovarském kraji opravdu bude komplexní onkologické centrum. V první fázi z Národního plánu obnovy v Karlovarském kraji budou nakoupeny lineární urychlovače, bude tam instalováno PET/CT, a jakmile dojde k těm instalacím, bude podepsána druhá fáze smlouvy, která udělá z Karlovarského kraje vlastně spolupracující komplexní onkologické centrum s Fakultní nemocnicí Plzeň.

V Karlovarském kraji je dostupnost onkologické péče nejhorší z celé České republiky, a to se musí změnit, a já opravdu toto udělám, protože mně na tom velmi záleží, a ty zásadní kroky pro to, aby se to změnilo, jsme již podnikli.

Souvisí s tím i to, že se nám podařilo prosadit právo být zapomenut. Se zástupci pacientských organizací a finančního sektoru jsme se shodli, a jsem nesmírně rád, že toto podpořily pojišťovny a další a asociace, že pacienti mohou být zapomenuti, co se jejich nemoci týče, a pokud je medicína vnímá jako vyléčené, a to onkologie vnímá, tak budou zapomenuti i v tom finančním sektoru a dosáhnou na stejné benefity jako ostatní, kteří neprodělali onkologické onemocnění. Tedy právo být zapomenut je něco, co považuju za velký přínos a velký posun v této oblasti.

My jsme samozřejmě zlikvidovali další kroky v papírování a snižovali jsme administrativu, nejedná se jenom o propouštění a redukci některých odborů a restrukturalizaci, ale jedná se i u faktické věci jako týkající se konkrétní administrativy. Typickým příkladem jsou pracovní lékařské prohlídky u nerizikových profesí, tedy průběžné pracovní lékařské prohlídky, které byly zrušeny. A stejně tak chystáme změnu zákona, která u některých nerizikových profesí zruší povinné vstupní prohlídky. To všechno probíhá ve spolupráci se svazem průmyslu, s hospodářskou komorou, s odbornými společnostmi. A uvolníme tak ruce řadě doktorů a řadě těch, kteří se mohou věnovat daleko důležitějším a pro pacienty přínosnějším věcem, než vydávání různých razítek.

Já bych chtěl velmi poděkovat všem poslancům, kteří se na tom podíleli, a zejména bych chtěl poděkovat kolegyni prostřednictvím pana předsedajícího Martině Ochotnické, byla rovněž do toho silně zapojená. Ona je ta, která byla nositelem zrušení potravinářského průkazu, což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý krok, a od začátku jsme o tom byli přesvědčeni, že to dobrý krok je.

Důležitou oblastí je prevence, a my jsme vzali prevenci velmi vážně. Nejenom že jsme rozšířili počet očkování, nejenom, že jsme zkoncentrovali očkování pod ÚZIS a vytvořili pracovní radu, která, nebo pracovní skupinu, která se věnuje opravdu očkování, ale posílili jsme i mezirezortní spolupráci v této oblasti, zvýšili jsme, rozšířili jsme očkování proti papilomaviru, rozšířili jsme ty věkové skupiny, které o ně můžou žádat. Velmi důležité jsou i zdravotní pojištění hrazené ze screeningových programů. Je potřeba připomenout, že jsme ztrojnásobili fondy prevence zdravotních pojišťoven, ztrojnásobili jsme fondy prevence.

K prevenci nepatří jenom zdravotnictví. týká se to stravování, týká se to dalších resortů. Proto byla zřízena mezirezortní pracovní skupina pro institucionální stravování, kterou jsem dostal já jako vicepremiér vlády České republiky na starost, tuto vedu a jsou zde zástupci čtyř ministerstev, Asociace krajů, Státního zdravotního ústavu a dalších odborníků na stravování. Málokdo si totiž uvědomuje, že ve školním stravování obrovský potenciál ovlivnění zdraví. Každý všední den jim projdou zhruba 2 miliony dětí od dvou do devatenácti let, což je poměrně dlouhý časový úsek života, ve kterém si děti tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví. Zrovna minulý týden jsme zahajovali velkou vzdělávací akci Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen, která proběhla v rámci této skupiny a jejího projektu "Máme to na talíři a není nám to jedno".

Zlepšit kvalitu stravování v domech pro seniory, ve školách, ve všech těch, kde dochází ke stravování, veřejnému stravování, je náš společný cíl s panem ministrem Jurečkou. I proto jsme začali velmi úzce spolupracovat, propojili jsme ta data. Já jsem byl včera prof. Duškem informován, že všechny ty desítky terabitů dat, které dostal, zpracovává, a opravdu se těším na společný výbor zdravotní a sociální, kde vám bude tu problematiku sociálně zdravotního pomezí na základě dat, která ÚZIS bude mít hotová, prezentovat, a předpokládám, že i vy budete spokojeni.

Mimo jiné na prevenci cílí Národní kardiovaskulární plán, který připravujeme ve spolupráci s Českou kardiologickou společností, Ústavem zdravotnických informací a statistiky a dalšími odborníky. Celkem je v České republice ročně s kardiovaskulárním onemocněním léčeno víc než 2,9 milionů osob, to znamená, téměř každý třetí. Vysoký počet pacientů s kardiovaskulárními problémy považuji za velmi závažné riziko pro zdraví naší populace, a já jsem toto téma zdvihl i na půdě Evropské unie a jsem nesmírně rád, že Česká kardiologická společnost je v tomto směru extrémně aktivní, chystá opravdu dobrou strategii, dobrý plán, a doufám, že tento plán bude akceptován i v rámci Evropy. Pokud ne, rozhodně v České republice.

Nesmíme samozřejmě znovu zapomínat na očkování. Já bych jenom chtěl zdůraznit, že opravdu očkování proti chřipce, očkování proti covidu, ale očkování obecně proti všem nemocem je jeden ze pilířů moderní medicíny. Pokud by nebylo očkování, byly by černé neštovice, byla by dětská obrna, byla by řada nemocí, které známe z literatury, na které vzpomínáme a které tady nejsou, tedy važme si očkování a prosím, podporujme všichni očkování. Ministerstvo a já toto děláme ze všech sil a děkuji České lékařské komoře, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, všem praktikům, všem těm, co očkují.

Mohl bych mluvit o plánech na další roky, mohl bych mluvit ještě dlouho, ale nemyslím si, že je to nutné. A jenom tady tento výcuc toho, co jsme udělali, je podle mého dost dostatečný. Chtěl bych jasně říct, že v příštím roce předložíme zákon o veřejném zdravotním pojištění. Chceme maximálně motivovat ty, kteří se o svoje zdraví starají a kteří se pouští do prevence, chceme posilovat jednodenní péči a budeme v tom dále pokračovat, a naopak podporovat komplexní centra, která se věnují složitým medicínským případům. Čeká nás reforma hygienické služby, tak jak koneckonců plánoval už můj předchůdce, v čele s tím, že se chceme daleko víc zaměřit v rámci té reformy na veřejné zdraví, a to si myslím, že je cílem nás všech. Věřím, že brzy vejde v platnost zákon o léčivech a posune nás v tomto směru dál.

Já jsem vyjel za tu dobu, co jsem na ministerstvu, do více než 100 zařízení ve všech krajích i v Praze, nejenom do zdravotnických, ale zařízení, která se zabývají sociálně zdravotním pomezím. Zajímá mě, jak ta situace vypadá v terénu, zajímají mě ty jednotlivé oblasti, zajímají mě hospicy, zajímá mě paliativní medicína, zajímá mě pomezí sociálně zdravotních služeb, a proto budu v těchto výjezdech intenzivně pokračovat, protože to je to, co je podle mého názoru velmi důležité.

Chtěl bych říct, a teď se omlouvám, protože nechci, opravdu, nechci, mohl bych mluvit o reformě psychiatrické péče, mohl bych mluvit o tom, jak pan prof. Kašpárek s výborem psychiatrické společnosti chystá návrh, jak posílit počty dětských psychiatrů. Mohl bych mluvit o tom, že jsem zabránil zrušení psychiatrické léčebny v Opařanech na poslední chvíli, které bylo naplánované a byla by to katastrofa pro dětské pacienty, a mohl by pokračovat dál.

Já bych chtěl říct, jsem velmi rád, pokud existuje spolupráce. V zemích, kde se podařilo, aby zdravotnictví nebylo součástí politických bojů, ale bylo součástí kultivovaných politických diskusí odborníků, tak ten systém funguje daleko lépe. Vzpomeňme si na historii v České republice, vzpomeňme si, kolik šrámů zdravotnictví utrpělo jenom proto, že vítězila ideologie nad koncepcí a nad strategií. Já možná teď budu vypadat ne jako ministr této vlády, ale spíš jako lékař, a proto mně dovolte poděkovat, dovolte mně poděkovat vaším prostřednictvím kolegu Maškovi, protože jeho pomoc, co se týče rychlé letecké záchranné služby a jeho práce v tom týmu je opravdu úžasná. Moc děkuju. Chtěl bych poděkovat paní prof. Adámkové vaším prostřednictvím, ona velmi ví za co a ví, jak jsme spolu několik problémů řešili a myslím si, že vyřešili, a je potřeba jí za to poděkovat. Chtěl bych poděkovat paní doktorce Maříkové, protože byť můžeme mít politicky rozdílné názory, tak si velmi vážím toho, že pokud se bavíme mezi sebou, tak se bavíme konstruktivně a hledáme cesty řešení. Chtěl bych poděkovat vaším prostřednictvím profesoru Špičákovi, protože on ví, ty debaty ohledně Agentury pro zdravotnický výzkum, ví naše dlouholeté debaty v době, kdy jsme oba nebyli v politice, ohledně toho, jak by měl kvalitní výzkum vypadat. Já jsem si to vzal k srdci a doufám, že změny ve vedení AZV jsou tím směrem, o kterém jsme se kdysi bavili. A chtěl bych poděkovat i váženému kolegovi vaším prostřednictvím Kamalu Farhanovi, protože já jsem rád, když se přeme, já jsem rád, když diskutujeme, já jsem rád, když jsou různé názory, a byť ostrá stanoviska, ale stejně tak jsem rád, když je konstruktivní debata nad legislativou, a já děkuju za tu debatu, kterou vede s panem náměstkem Dvořáčkem a dalšími ve snaze posunout ty věci kupředu.

Proto mě trošku mrzelo, a teď se omlouvám, že budu osobní, když opakovaně, vaším prostřednictvím, pan poslanec Farhan říkal, že jsem slabý ministr zdravotnictví a že valorizace úhrad za státní pojištěnce neprojde a spadne a vidíte, valorizace úhrad za státní pojištěnce je, nespadla, bude a myslím si, že všichni zdravotníci, co jsou tady, ví, že to byl krok správným směrem a že to byl dobrý krok, ať bude v budoucnu ve vládě kdokoliv a ministryně nebo ministr zdravotnictví jakýkoliv, z tohoto kroku bude těžit. To znamená, prosím, pojďme se tady přít, pojďme na sebe útočit, zkusme být co nejvíc slušní, já se o to budu snažit, pokud mně to někdy ujede, předem se za to omlouvám, a zkusme myslet na pacienty, především na pacienty a na české zdravotnictví. České zdravotnictví za předchozí období toho utrpělo hodně, mělo spoustu šrámů, zažilo spoustu reforem, zažilo spoustu změn, které nebyly vždy změnami odbornými a byly často změnami vynucenými politickou konstelací. Pojďme to zkusit změnit. Já pro to dělám vše, co je v mých silách. A vy to velmi dobře víte. Děkuju.