přistupuji k vám s prosbou, s žádostí o schválení takzvaného pandemického zákona. Zkusím vysvětlit a zdůvodnit, proč je nutné tento zákon schválit. Ty důvody, ty hlavní důvody, bych si dovolil shrnout do 3 bodů. Ten první bod je ten, že byť naše opatření, které vláda vyhlašuje, fungují, byť se odborníci shodují na tom, že ta opatření jsou správná, tak ta situace není tak optimistická, jak by možná z toho, jak se vše jeví, mohla být. V současné době máme stejné počty, stejné počty pozitivních – PCR pozitivních – jaké jsme měli 30. 10. 2021. Tedy v době, kdy začínala vlna, podzimní vlna, kdy byla zavírána zdravotnická zařízení, kdy byl obrovský problém na mnoha směrech. To, co se daří – daří se podchytit to šíření vlny omikron českou populací. Proč se to daří? Protože vycházíme z dat ÚZIS, rozšířily jsme národní institut o další analytiky a každý den několikrát denně porovnáváme ta data a ten vývoj se zeměmi, kde je situace velmi podobná. Tedy s Dánskem, Velkou Británií, já osobně konzultuji týmy z Hammersmith, z G Hospital, profesora Nagy Habiba a další. A podle toho nastavujeme naše predikce, naše opatření.
Vlna omikron se šíří velmi zjednodušeně od západu na východ, z jihu na sever. Tím pádem my můžeme predikovat, co se bude dít. Neznámá v tomto samozřejmě je například to, jaká je struktura české populace. Abych to vysvětlil, kolik je tady rizikový lidí, kteří jsou kardiaci, kteří mají nadváhu, a tyto kritéria musíme zohledňovat v těch denních analýzách. Proto jsme nastavili pravidla ochrany škol a žáků od začátku ledna. A udělali jsme dobře. Ano, je to neskutečný problém pro řadu kantorů a jejich rodičů, ale žádnou školu jsme nemuseli plošně uzavřít, respektive nemuseli jsme plošně uzavřít školy. A ano, jsem si vědom toho a nespím kvůli tomu, některé školy musí zavírat třídy, jsou v karanténách třeba celé třídy, ale pořád školství funguje. Poté jsme na základě našich predikcí posunuli plošná testovací opatření a všechna ta ochranná opatření mezi zaměstnance. A tak jak jsem říkal, v půlce února, tedy 18. února, o půlnoci z 18. na 19. tyto opatření vypínáme, protože jsme se dostali za vrchol promořenosti, respektive za vrchol té vlny, která prochází touto populací.
Tedy plus minus ročníky 1940 – 20 dolů, 20 nahoru, zaměstnanci. A my jsme tuto vlnu zase zvládli. Žádný závod nemusel být plošně uzavírán. Ano, řada lidí byla v karanténách, vedlo to k řadě omezení, nicméně od všech předchozích opatření jsme tentokrát testy měly k dispozici. Soutěžili jsme na základě parametrů doporučených hned jak to šlo příslušnou odbornou společností. Ukázalo se, že ty testy jsou velmi kvalitativní, protože potvrzení, konfirmace pozitivity těchto testů se pohybovala až u 70 % výše. A nastavili jsme intervaly testování, tedy těch 3-5 dnů, ne podle nějakého politického rozhodnutí, ale podle studie, která probíhala ve Fakultní nemocnici Motol, ve Fakultní nemocnici Ostrava a která definovala, jaký má být optimální interval mezi 2 antigenními testy, abychom vždycky zachytili všechny, kteří mají tu vysokou hladinu virů. A ukázalo se, že to byly správné rozhodnutí. Byly stejně správné, jako když jsme před koncem roku, před Silvestrem říkali – nebude potřeba nouzový stav, nedojde k Armagedonu, nebudeme muset omezovat pracovní dobu. A všechny ty naše kroky vedly k tomu, aby ta opatření byla efektivní, aby byla účinná, ale přitom co nejméně, co nejméně zatěžovaly občany České republiky.
Řada z vás jsou lékaři, já jsem taky lékař. To hlavní, co platí pro každého lékaře, je „primum non nocere“ – především neškodit, především neubližovat, především netrápit. A to je něco, čím se řídím jako ministr zdravotnictví a vždycky se tím řídit budu. Na druhé straně každý politik musí počítat s tím nejhorším a musí být na to připraven. Pokud na to připraven není, v případě covidu umírají desetitisíce lidí zbytečně, hroutí se zdravotnický systém, dostáváme se do situace, že se rozpadají screeningy, odkládají se termíny operací a jsme v situaci, která se jenom zhoršuje. Proto ta opatření. Můžeme skončit s těmi opatřeními? Ano, s řadou z nich můžeme skončit a já to vládě pravidelně navrhuji.
Co se bude dít a co můžu již teď garantovat, že se bude dít v následujících týdnech – o půlnoci z 18. na 19. skončí plošné testování, přestaneme testovat. Již skončilo vyžadování certifikátů a potvrzení pro návštěvy restaurací a dalších zařízení, včetně omezení počtu lidí u stolu. Následovat bude zvyšování, ale systematické zvyšování počtu účastníků na akcích, tedy od 19. po dohodě se Sportovní agenturou, s Ministerstvem kultury zvyšujeme počet účastníků na akcích ze 100 na 500 tedy pětinásobně. V případě sedících pak z 1000 nahoru tak, že z 50 % kapacity tam může být. Tedy sál, kde je 10 tisíc míst pro sedící, nebude 1000 lidí, ale bude jich 1000 plus 50 % ze zbytku kapacity, což je 4,5 tisíce. Dohromady 5,5 tisíc lidí. Tento krok chceme mít na druhou polovinu února. A od března, podle dat, které mám z dnešního rána od profesora Duška, se potvrzuje to, že od 1. 3. i toto opatření budeme moci ukončit.
Stejně tak vláda, a já jsem to navrhl, doporučila a chce předložit Poslanecké sněmovně návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti. Ale zase ne živelně. Musí to být tak, abychom chránili naše občany. Kdo jsou ti občani, které teď musíme chránit? To jsou především senioři v domovech důchodců, jsou to zdravotnická zařízení, lůžková zařízení, protože teď se ta vlna posunula do těchto věkových skupin. Proto potřebuji, aby opatření, které se týká domovů pro seniory, a opatření, které se týká lůžkových zdravotnických zařízení, fungovaly ještě alespoň první týden, možná 14 dnů v březnu. Nedokážu říct přesné datum v březnu, kdy tyto opatření nebudeme potřebovat, ale jsem si 100% jistý, že je potřebovat budeme. Tedy to je první důvod, proč potřebujeme pandemický zákon. Pokud nebude, budu muset jít na vládu a žádat o vyhlášení nouzového stavu.
Pokud nouzový stav na 30 dnů nebude vyhlášen, pak vědomě ohrozíme životy seniorů v domovech důchodců, vědomě ohrozíme naše lůžková zdravotnická zařízení a budeme riskovat, že dojde ke stejným kolapsům, když podobnou chybu udělaly předchozí vlády. Proč pandemický zákon potřebujeme do 31. nebo do nějakého data v tomto roce? Je to jednoduché. Rok a půl se nepodařilo novelizovat krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Rok a půl se do žádné z těchto legislativ nepodařilo dostat ne covid, ale cokoli, co by se týkalo podobných situací, jaké způsobil covid. Tedy pokud nastane jakákoli jiná podobná situace, nemáme v žádném zákoně nástroje, které by umožňovaly vydávat mimořádná opatření. A tuto informaci máme opakovaně od Legislativní rady vlády. Tuto informaci měla předchozí vláda. Opakovaně jsme ji z opozice kritizovali.
Proto hned, jak jsem se stal ministrem, a já jsem byl jmenován 17. prosince do funkce, 17. prosince do funkce, tak jsem vydal nařízení, že se musí okamžitě pracovat na novele zákona o ochraně veřejného zdraví. A rád bych tuto novelu představil v červnu Poslanecké sněmovně a Senátu, příslušným zdravotním výborům, pak ji poslal do vnitřního připomínkového řízení. Chtěl bych předtím o ní vést neformální diskusi, protože je to velmi zásadní novela, která ovlivní hygieny, Státní zdravotní ústav, Kochův institut – to by se mělo stát ze zdravotního ústavu – Národní institut pro boj s pandemií, tedy něco, co by mohla být vědecká rada Státního zdravotního ústavu, musí provázat hygieny se Státním zdravotním ústavem a vytvořit nějaký celek, který se opravdu bude věnovat té běžné činnosti. A v případě jakýchkoli zdravotních rizik ve smyslu epidemií, endemií, pandemií pak aktivně zasáhne. Jenže toto se mi nepodaří dřív než do konce tohoto roku. A dřív tato novela, než od příštího roku, nemůže být ani teoreticky podepsána. V normálním procesu. A i tak to bude velký úspěch.
Proto do té doby musí mít něco, co v případě, že na podzim se situace zhorší, umožní tu situaci řešit. Už dvakrát uvěřila vláda tomu, když v červnu, červenci a v srpnu byla situace bezproblémová, že se nic nestane. A dvakrát se spletla. Já to nevyčítám nikomu, ale po 3 letech udělat stejnou chybu je neodpustitelné. Proto ji nikdy neudělám. Proto vás žádám – schvalte pandemický zákon, abych nemusel opakovaně žádat o nouzový stav, když k této situaci dojde. Protože co bude, co nastane, když se objeví na podzim další vlna, jak už se 2 roky po sobě objevuje? Buď budu muset v nouzovém stavu znovu žádat o schválení pandemického zákona, nebo budeme muset vyhlásit nouzový stav, který ale nebude trvat měsíc, ale bude muset trvat několik měsíců. Protože vy víte všichni, že ty vlny netrvají měsíc, ale trvají tři měsíce. Ano, omlouvám se, že tento zákon žádám v režimu, v jakém žádám. Dovolil bych si shrnout několik dat.
15. 12., tedy dva dny před tím, než jsem byl jmenován ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví vedené panem ministrem Adamem Vojtěchem, ministrem za hnutí ANO, předložilo návrh tohoto zákona do zkráceného meziresortního připomínkového řízení. Tedy já byl jmenován ministrem, zákon byl v připomínkovém meziresortním řízení a procházel připomínkovým meziresortním řízením. Já jsem věděl, že 28. budu muset situaci nějak řešit. Nikdo netušil v té době, nikdo netušil, že delta se změní tak rychle v omikron. Vzpomeňte si na 17. prosinec. A pochopitelně ten zákon byl psán na mutaci delta, proto je v důvodové zprávě mutace delta. Kdo věděl 16., 15., 14. prosince, že ovládne tak rychle omikron Českou republiku a celou Evropu? 22. prosince skončilo připomínkové řízení. Ovšem zákona, který vypořádával připomínky a který zapracovával jenom část připomínek, které chystal anticovid tým.
Někteří z vašich řad, pan senátor Kraus, pan předseda Nytra a další, byli členi anticovid týmu a věděli, jaká je kritika tohoto zákona. Pravidelně s poslanci diskutovali připomínky správního soudu. A to připomínky jsme pečlivě do toho pandemického zákona poté 22. přes vánoce, přes konec roku zapracovávali. A ano, není to dokonalé. A já děkuji poslancům, že některé ty změny vychytali a změnili. Tedy následně znovu muselo proběhnout vypořádání těchto zapracovaných připomínek, protože to nebyl můj zákon s resorty a s Legislativní radou vlády.
Vznikla nová vláda. Muselo se to připomínkovat, muselo to jít na Úřad vlády. Já 19. ledna jsem tento zákon předložil ke schválení vládě. 19. ledna! Za 19 dnů!
Následujícího dne obdržela zákon Poslanecká sněmovna, tedy 20. ledna. A 2. února byla svolána mimořádná schůze, která tento zákon schvalovala. Jak ta mimořádná schůze probíhala, velmi dobře víte.
Omikron se v aktuální situaci přelévá do starší, obzvlášť zranitelné populace. Očekávám stále ještě významné počty těchto lidí v nemocnicích, tedy seniorů, a budou narůstat. Na to já upozorňuji celou dobu. Nemáme naočkované všechny seniory, máme řadu seniorů, kteří nemají 3. posilovací dávku. A bohužel jsme zdravotníky očkovali jako první, to znamená, třetí dávku dostali již před řadou měsíců a postupně jim klesá imunita, obranyschopnost, po očkování.
To jsou fakta, se kterými musím pracovat.
V sázce jsou tedy životy a zdraví těchto lidí. Ano, zákon, ten předchozí, Ústavní soud shledal jako v pořádku, nyní je poslední vyjádření profesora Wintra, který jasně říká, že toto vláda před Ústavním soudem ustojí, pokud budu citovat doslova, co včera v prohlášení píše.
Nechci být v březnu v situaci, že budu žádat vládu o nouzový stav, protože nouzový stav nepovažuji za vhodný nástroj pro řešení této situace. Ale nic jiného mi nezbude. Nechci být v situaci, že v září, když se něco zhorší, dvakrát jsme se spletli, dvakrát jsme věřili, že jsme porazili pandemii, budu v situaci, že budu žádat vládu o vyhlášení nouzového stavu, protože nouzový stav není dobrý nástroj. Já chci legislativní nástroj, který není dokonalý, ale rychleji žádný dokonalejší nejsme schopni připravit. Chci nástroj, který umožní vydávat mimořádná opatření v minimální míře, a věřím tomu, že jsem musel jak koaliční, tak opoziční poslance, a věřím, že všechny senátory i senátorky, přesvědčit, že to takto dělám, že vydávám opatření a navrhuji opatření, která jsou v minimální míře, že jak to jenom trochu je možné, jak to jenom trochu odborníci doporučují, že uvolňuji ta opatření... Chci mít, jak řekl premiér, stříkačku, která je zaparkovaná, ale když začne hořet, chci, aby byla v dokonalém stavu nebo nejlepším možném stavu a abych mohl s ní vyjet.
Jsem si vědom, že tato stříkačka není dobrá, je stará, ale funguje. Umím s ní dobře hasit požár. Hasím s ní požár 6 týdnů. Hasím ho úspěšně. Dokážu s ní hasit požár prvních 14 dnů v březnu, tak, aby se nerozhořel do nezvladatelné míry, chci ji mít nachystanou na podzim. Slibuji, že mezitím připravím tu kvalitní, moderní stříkačku, jak ji mají ostatní země, to znamená novelu zákona o ochraně veřejného zdraví.
Mohu vás jenom žádat o vaši shovívavost, o vaši vstřícnost a o vaši podporu. Pokud ji nedostanu, pokud zákon neprojde, nezbude mi nic jiného než žádat vládu o vyhlášení nouzového stavu nebo rezignovat na ochranu našich seniorů, zdravotnických zařízení a domovů pro seniory. To druhé nikdy neudělám.
