Stane se tak u příležitosti sto let od narození tohoto čestného občana Hradce Králové. Slavnostní pojmenování, které dnes schválili zastupitelé města, se bude konat 23. května. Předcházet mu bude ještě zahájení cyklu akcí věnovaných arcibiskupovi Otčenáškovi.

„Podnět k pojmenování jižních teras jako terasy Karla Otčenáška přijala Komise pro pojmenování ulic od Společnosti ochránců památek ve východních Čechách. Jméno tohoto českého duchovního by mělo být v Hradci rozhodně k vidění. Věnoval se naplno rozvoji hradecké diecéze, a i přes životní komplikace se nevzdal svého poslání. Terasy jméno Otčenáška nesou prakticky od chvíle, kdy byl návrh schválen zastupiteli. Slavnostní program k této události je ale naplánovaný až na 23. května u příležitosti devátého výročí úmrtí Otčenáška. Této významné události bude předcházet ještě zahájení cyklu akcí, které připomenou jeho osobnost a odkaz,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek. Cyklus, který pořádá spolek Saeculum, začne 18. dubna připomínkou výročí narození arcibiskupa Karla Otčenáška v Novém Adalbertinu a skončí příští rok v květnu, kdy uplyne deset let od jeho úmrtí. V rámci těchto akcí bude možné navštívit například mše, hudebně-literární pořady, konference, koncerty nebo podzimní výstavu v Muzeu východních Čech.

Arcibiskup Karel Otčenášek, čestný občan města Hradec Králové, se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí. Po maturitě na arcibiskupském gymnáziu v Praze odjel na začátku 2. světové války studovat Lateránskou univerzitu do Říma, kde byl na jaře 1945 slavnostně vysvěcen knězem. Po návratu nastoupil do duchovní služby postupně v Týnci nad Labem, Horní Rovni, Žamberku a Vrchlabí. Současně se stal vicerektorem diecézního semináře v Hradci Králové, kterým byl až do roku 1950. Téhož roku přijal bez nutného státního souhlasu, ale se souhlasem papeže Pia XII., v kapli sv. Karla Boromejského hradecké biskupské rezidence biskupské svěcení. Státní aparát tento akt později zhodnotil jako protistátní činnost a velezradu, za kterou byl mezi lety 1951–1962 vězněn. Po propuštění několik let pracoval v dělnické profesi, poté mu byl státní souhlas vrácen, ovšem musel odjet do farnosti mimo hradeckou diecézi (Trmice u Ústí nad Labem).  Biskupského úřadu se mohl ujmout až po 40 letech. V úřadu sídelního biskupa působil do roku 1998, kdy byl vystřídán Dominikem Dukou. Pro jeho zásluhy mu byl papežem Janem Pavlem II., jehož byl přítelem, roku 1998 udělen osobní titul arcibiskupa. Zemřel 23. května 2011 a pohřben je v kryptě katedrály sv. Ducha v Hradci Králové.