Do hnědých popelnic s označením budou moci občané dávat například zbytky jídel, mléčné výrobky nebo potraviny s prošlou trvanlivostí, a to včetně obalů. Dvacet takových kontejnerů bude umístěno v ulicích Rybova a Antonína Petrofa, jejich vývoz bude zajištěn vždy jednou týdně.
„Jedná se o pilotní projekt, který bude ve vybraných hradeckých sídlištích fungovat půl roku. Až poté, jaké budou výsledky a jaké budou reakce občanů, budeme rozhodovat o tom, zda tuto formu třídění budeme ve městě zavádět či nikoliv. Každopádně jde o další aktivitu, kterou chceme přispět ke zvýšení míry recyklace a především ke snížení produkce množství směsného komunálního odpadu,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek.Do nádob na gastroodpad budou moci občané umístit například zbytky jídel, maso, malé kosti, mléčné výrobky nebo třeba potraviny, kterým již vypršela trvanlivost, a to i včetně plastových nebo papírových obalů. „Sběr tohoto typu odpadu jsme schopni zajišťovat jednou týdně, putovat bude do bioplynové stanice. Zde máme k dispozici drtič, který je schopen veškerý sebraný materiál podrtit a následně oddělit biomateriál od obalů. Vzhledem k technologii na bioplynové stranici prosíme občany, aby nevhazovali do nádob pro shromažďování gastroodpadu odpady ve skleněných nebo kovových obalech,“ vysvětluje Martin Hušek, ředitel Hradeckých služeb. Nové kontejnery na gastroodpad budou po dohodě s místními SVJ umístěny do ulic Rybova a Antonína Petrofa, stejně jako dalších dvacet nádob na bioopad. Do nich bude nadále možné ukládat rostlinné odpady včetně pečiva.
V Hradci Králové se ročně vytřídí zhruba 17 tisíc tun odpadu za rok, zhruba 20–25 % z toho je biologicky rozložitelný odpad.