Jsem přesvědčen, že nikoliv!
Tato vyjádření C. Höschla jsou až příliš ovlivněna jeho pozicí v čele GAČR.Myslím si, a nejsem zdaleka sám, že v transparentnosti výběrových řízení této grantové agentury existují jisté nezanedbatelné problémy.
Prvním z nich je následující skutečnost. Podstatný vliv na přijetí předložených projektů k financování, tj. na získání tzv. grantů, mají komise nazývané panely složené z vybraných českých odborníků v daném oboru. Členové panelů (panelisté) však mohou podávat projekty do veřejné soutěže v GAČR a velmi často se stává, že jejich projekty jsou posuzovány panely, v nichž sami působí. To ve většině jiných zemích není možné. Představitelé GA ČR tuto skutečnost zdůvodňují tak, že pokud by panelisté nemohli podávat projekty i v době své působnosti v panelu, přední odborníci v ČR by neměli zájem o práci v nich. Tento názor lze akceptovat. Je však nutné zajistit a doložit, že tito panelisté nejsou při přidělování grantů určitým způsobem zvýhodňováni a že tak nedochází k případnému korupčnímu jednání. Údaje o tom, jaká je úspěšnost panelistů ve srovnání s jinými navrhovateli při získávání grantů na projekty se však doposud z GAČR nepodařilo získat (existují jakési odhady, které však nebyly ze strany GAČR nikdy přesvědčivě prokázány). Vedení GAČR chce otupit hroty kritiky týkající se tohoto problému tím, že projekty panelistů budou v budoucnosti posuzovány zahraničními experty. Na první pohled je to dobrý nápad, ale při jeho podrobnějším zvážení zjistíme, že jeho aplikace v praxi způsobí nedodržení stejných podmínek pro všechny uchazeče o granty, tj. že pro panelisty budou podmínky jiné než pro ty ostatní. Někdy se totiž stává, že v důsledku neznalosti podmínek pro realizaci výzkumu v ČR jsou zahraniční odborníci při posuzování českých projektů přehnaně nároční nebo naopak příliš benevolentní.
Druhým vážným problémem týkajícím se transparentnosti výběrových řízení v GA ČR je fakt, že při současných postupech používaných v těchto řízeních může vznikat nerovnost v podmínkách hodnocení projektů podaných navrhovateli z institucí, z nichž pocházejí panelisté a navrhovateli z institucí, které své zastoupení v panelech nemají. Objevují se názory, že navrhovatelé z pracovišť panelistů jsou při získávání grantů zřetelně úspěšnější než navrhovatelé z ostatních pracovišť a to v důsledku možné protekce. Tyto názory jsou zatím jen v oblasti dohadů ať už oprávněných či ne a to proto, že i v tomto případě nebyla doposud GAČR ochotna prezentovat kvantitativní údaje o vzájemné relaci úspěšnosti těchto dvou skupin navrhovatelů.
Je otázkou, proč GAČR doposud kvantitativní údaje spojené s výše uvedenými dvěma problémy nezveřejnila. Obává se snad předsednictvo GAČR, že by tyto údaje jen kritické hlasy posílilo? Mimochodem, prohlášení představitelů GAČR, že panelisté a navrhovatelé z institucí panelistů musí být nutně při získávání grantů úspěšnější, protože panelisté jsou vybíráni z těch nejlepších pracovišť v ČR, je poněkud demagogické. Prakticky ve všech vědních oborech je špičkových pracovišť v ČR více a nejsou to jen ty, z nichž jsou momentálně panelisté.
Jaké je řešení?
Předcházející dva problémy v transparentnosti výběrových řízeních v GAČR by bylo možné alespoň do určité míry odstranit, kdyby projekty všech uchazečů o granty byly posuzovány pouze zahraničními panelisty nebo alespoň smíšenými panely tvořenými českými i zahraničními odborníky. Státní rozpočet by tato změna zatížila zanedbatelně a úroveň výběrových řízení v GA ČR by se tím značně zlepšila.
Ivan Ohlídal, poslanec ČSSD a univerzitní profesor