Brutální a hodně drsné Vánoce v komunistických žalářích. Čtěte a nezapomeňte…

24.12.2012 8:48 | Zprávy

„Nesem ti, zmrde, novinu, že tě seřežem.“ Takové koledy zpívali komunističtí bachaři politickým vězňům za minulého režimu. Sadisticky se vyžívali v tom, že je o Vánocích zavírali na samotky, mlátili do bezvědomí, mučili hlady anebo jim lhali o smrti rodičů. ParlamentníListy.cz přinášejí tři hrůzná svědectví o tom, jak prožívaly svátky oběti komunistů.

Brutální a hodně drsné Vánoce v komunistických žalářích. Čtěte a nezapomeňte…
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Věznice Pankrác

„Těším se na štědrovečerní večeři, k níž se sejde celá rodina a po níž se rozdávají dárky a zpívají koledy,“ tak snil bývalý politický vězeň Jiří Wolf o Vánocích v žaláři Valdice roku 1980. Realita svátků v komunistických žalářích byla ale často mnohokrát drsnější než fikce z brutálních hororů. Právě Wolf umožnil ParlamentnímListům.cz zveřejnit úryvky z jeho oficiálně nikdy nevydané knihy Noc Kouzel. Nicméně o Vánocích za mřížemi a ostnatým drátem vyprávěli i další političtí vězni.

Svědectví ze smutné knihy

Tady zpívají opilí bachaři poněkud jiné, zvrhlé koledy. Nejdříve otevřou celu, v rukách drží pendreky a pěkně sborově, falešně a se smíchem ječí na celé kolo: „Nesem ti, zmrde, novinu, že tě seřežem. Pěkně pendrekem a taky pěstí, až se zesereš. Řádně do tlamy, do tý sviňský huby, hezky do kušny, do tý sviňský držky, až krev poteče.“ Po dozpívání koledy popřejí hladovému a promrzlému vězni veselé Vánoce a jdou ho seřezat.

Také dnes vzpomínám na své první Vánoce ve vazbě roku 1978. Jsou vždy smutné. Ráno na Štědrý den jsem si namaloval tužkou na zeď své cely vánoční stromeček a pod něj spoustu dárků pro mého malého synka a celou rodinu. Bachaři na můj stromeček přišli a nadělili mi za něj tři dny „díry“ na samovazbě a zákaz přijetí potravinového balíčku na dobu dvou měsíců. Pro mě zase nebyl ten druhý trest ani tak moc zlý, neboť jsem žádné balíčky nedostával, arci, sotvaže mi byl povolen, okamžitě následoval zákaz! A potom, později, když nás se Zuzanou rozvedli, nebylo od koho přijmout dopis. Ani moje sestra Miládka psát už nesměla. Všechny dopisy jí vraceli. Své první Vánoce ve vězení jsem strávil na studené samotce.

Vánoce o samotě

Výše uvedené úryvky jsou z knihy Jiřího Wolfa Noc kouzel, která vyšla pouze v samizdatu roku 1989 a pak již nikdy. Podle autora je z ní v tomto článku poprvé veřejně citováno. Ten seděl v komunistických žalářích téměř deset let a málem tam zemřel. Když v roce 1984 na jeho případ upozornila Amnesty International, zdravotní péče a podmínky se zlepšily. „Veškeré Vánoce a jiné svátky jsem prožíval na samovazbách. Problém je v tom, že spoustu kázeňských lístků, které nám bachaři psali, na konci výkonu trestu alibisticky zlikvidovali, aby nebylo vidět, že sadisticky porušovali zákon. Aby toho nebylo moc. Podobné to měl i Petr Cibulka,“ sdělil Wolf ParlamentnímListům.cz.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…