Znamená to tedy, že chce zpěvák zabojovat se současnými poměry v zemi a pomoci je napravit?

„Víte, já jsem u té Jany Bobošíkové i Petra Hanniga byl na kandidátkách na nevolitelných místech – pravděpodobnost, že bych byl zvolen a v Poslanecké sněmovně usedl, byla minimální. Většinou jsem se na tu kandidátku dostal jako podporovatel té strany a těch lidí, které osobně znám, kterým věřím a kterým jsem tudíž na těch jejich předvolebních mítincích zazpíval své písničky,“ řekl Vítězslav Vávra ParlamentnímListům.cz. Přesto, jak přiznal, měl připravené cíle pro případ, že by přece jen ve volbách uspěl.

„Rád bych se býval zasadil o to, aby bylo přidáno na platech zdravotním setřičkám, lékařům a učitelům. Je to opravdu ostuda, když mně můj kamarád, primář chirurgie v Nemocnici Na Františku, říká, že je jeho plat 30 tisíc korun. Vždyť má velkou zodpovědnost, stále se musí učit, práce je to velmi namáhavá a ty peníze jsou opravdu almužnou. Když jsem tam před časem ležel s nějakými zdravotními potížemi, bavil jsem se o situaci i se zdravotními sestrami. A ony hovořily o ještě horších poměrech – platu 14 tisíc. To mi jich opravdu bylo a je líto. A učitelé? To taky není žádná sláva, přitom vychovávají novou generaci," pokračoval dál ve svém pohledu na současnost Vávra. Dodal, že však moc dobře ví, že jako jednotlivec by mezi ostatními politiky měl jen malou možnost nějaké změny prosadit, pokud by s nimi nesouhlasili i ostatní. „Vím, že se všechno vždycky upeče v těch jejich klubech,“ podotkl.

V minulém režimu bylo víc práce - i pro muzikanty

Vzhledem k tomu, že Vítězslav Vávra zažil největší období své slávy ještě v minulém režimu, je tedy jistě na místě také otázka, jak se na dva systémy dívá svýma očima.