Částka, o kterou by čeští farmáři mohli přijít, je však podle Agrární komory více než trojnásobná. Navrhovaná úprava plateb počítá s tím, že postiženy budou hlavně země s většími zemědělskými podniky a těch je v ČR hodně. Česko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko a Rakousko.

"Je jasné, že k nějakému krácení dotací dojde. Chceme ale, aby to bylo pro všechny stejné," řekl ČTK viceprezident Agrární komory Buhumil Belada. Při předpokládané výši přímých plateb okolo 21 miliard korun by čeští zemědělští podnikatelé přišli o více než 900 milionů korun. Krácení by podle Belady výrazně dopadlo také na německé či dánské farmáře, naopak by bylo výhodné pro Poláky.

České Ministerstvo zemědělství prosazuje, aby krácení podléhaly veškeré přímé platby bez omezení. "Pouze takové nastavení zajistí, že podíl prostředků podléhajících finanční disciplíně bude ve všech členských státech stejný," uvedl mluvčí ministerstva Jan Žáček.

O zprávě, která navrhuje mechanismus škrtání v zemědělských dotacích, budou ve středu hlasovat europoslanci ve Štrasburku; očekává se, že ji schválí. Na způsobu škrtů se ale ještě neshodly členské země sedmadvacítky: Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila nebo naopak zamítla.

Pokud by byl návrh komise přijat v původní podobě, postihlo by šetření jednotlivé státy nerovnoměrně. Celkové škrty by se počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5000 eur (asi 130.000 korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz - malých i velkých zemědělců.

Česko kritizuje nerovnost jednotlivých států

Z dosavadních propočtů vyplývá, že celkově by o nejvíce peněz přišla ČR, která by se musela vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta. Naproti tomu Rakousko by přišlo jen o 2,5 procenta plateb, Polsko o 1,6 procenta.

Právě nerovnost jednotlivých států Česko nejvíce kritizuje a snaží se, aby komise hranici 5000 eur snížila nebo zcela vypustila. Pokud by hranice neexistovala, přišly by všechny země shodně o 3,4 procenta dotací. To by při 21 miliardách přímých plateb pro Česko znamenalo zhruba 700 milionů korun.

"Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU," řekl k návrhu poslanec Fajmon.