Tři roky se Petr Nečas spolu se svým kabinetem označoval za „vládu rozpočtové odpovědnosti“. Po jeho pondělní demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana se proto lze ohlédnout za tím, jaká byla hospodářská politika během jeho premiérování, co se koalici pravicových stran na tomto poli povedlo a naopak kde sáhla úplně vedle.

„Za pozitivní považuji to, že se Nečasova vláda pustila do něčeho takového, jako je penzijní reforma, konsolidace veřejných rozpočtů i zlepšení nastavení státní správy. Z toho, co bylo třeba zavést, je třeba zmínit finanční ústavu České republiky, byť se nedotáhla do konce. Pochvala jí tedy patří především za to, co předchozí vlády neměly odvahu provést nebo spustit, i když to bylo nevyhnutelné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny ATLANTIK, která je členem skupiny J&T FINANCE.

Hospodářská politika Nečasovy vlády působila nekoncepčně

„Ocenil bych, že v době, kdy byla celosvětová finanční krize, to Česká republika ustála na úrovni viditelných faktorů, které s finanční krizí souvisejí, jako je nezaměstnanost, snížení životní úrovně a podobně. Když se podíváme na to, jak se lidé mají, jak si užívají, jak si kupují dovolené a podobně, tak si myslím, že jsme tou finanční krizí prošli nebo procházíme celkem dobře,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Patrik Nacher, majitel portálu bankovnipoplatky.com.

Jedním z negativ hospodářské politiky Nečasovy vlády byla její nekoncepčnost. „Řada kroků se dělala ad hoc, až to vypadalo výrazně nepromyšleně. Jako příklad lze uvést, že loni se ještě po Vánocích nevědělo, jaké sazby DPH budou platit od 1. ledna. Takže těch změn potom bylo naráz příliš mnoho, přinášelo to velkou nejistotu a nervozitu do ekonomiky. To také byla jedna z příčin velké opatrnosti českých domácností i firem,“ vysvětluje Petr Sklenář.

Zvyšování spotřebních daní mělo nejméně negativní dopad

„Dalším negativem bylo, že minimálně v té poslední fázi se konsolidace veřejných rozpočtů soustředila jenom na to, o kolik se zvedne DPH. Ekonomicky správnější by bylo, kdyby se prováděla systematická reforma na straně výdajů. Na druhou stranu pozitivní je, že se zvyšovaly hlavně spotřební daně, DPH, což má vzhledem k povaze té daně nejmenší negativní dopad na ekonomickou aktivitu,“ poznamenává hlavní ekonom finanční skupiny ATLANTIK.