Miliardy korun vložené do likvidace škod uplavou s další povodní, která nepochybně dřív nebo později zase přijde. „Jestliže zase nastane situace, kdy z jakýchkolik meteorologických příčin spadne 200, 300, nebo, nedej Bože, 400 milimetrů srážek během dvou, tří dnů, tahle situace může nastat v zásadě kdykoli,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz klimatolog Jan Pretel, že není vyloučeno, že zítra, za rok nebo za deset let budeme muset dávat peníze znovu.

Zoufalí lidé hledají viníka

Kdo za to může? Tak se ptají zoufalí lidé, kteří během několika let znovu musí budovat svůj domov. Hledají viníka na straně státu, politiků, meteorologů, vodohospodářů. „Politici nezavinili žádné povodně, příroda se vrací do normálu. Ať se všichni podívají na odečty z 18. a 19. století,“ upozorňuje bývalý hejtman Ústeckého kraje a nynější poslanec Jiří Šulc, který má zkušenosti z likvidace následků povodní v roce 2002. A odborníci mu dávají za pravdu. „My jsme si zvykli za dvacátého století, že těch povodní a záplav bylo relativně méně, ale když se podíváme do historie, v 19. století byly záplavy tohoto druhu velice četné. Teď se dostáváme zřejmě do nějaké takové periody, kdy tyto jevy zvyšují svoji frekvenci,“ vysvětluje klimatolog Jan Pretel.

• TÉMA: Povodně

Stoletá voda může přijít i po roce

Lidé mají podle klimatologa často představu, že když se řekne stoletá voda, a ta, která přišla v roce 2002, byla více než stoletá, další velká povodeň přijde až za tři generace. „To je blbost. Tyto situace nejde vyloučit ani předvídat,“ vysvětlil. Možná i proto mnozí lidé, kteří přišli o svůj dům, si nový postavili na úplně stejném místě. Jedním z takových příkladů je obec Zálezlice, kde po povodni v roce 2002 spadla více než stovka domů. A lidé si postavili nové domovy na úplně stejných místech, i když nebyla hotova hráz, jejíž protržení zkázu před jedenácti lety způsobilo. „Lidé ignorují rizika, ale je to nesmysl,“ podotkl Jiří Pretel. I když dokáže pochopit, že lidé mají vztah k místu i sousedům, přesto nechápe, proč stavební úřady povolují opětovně stavět v těchto ohrožených povodňových oblastech.

Lidé zapomněli, kam až sahala v minulosti voda

„Dvacáté století k nám bylo milosrdné, lidé zapomněli, kam až voda v minulosti při záplavách sahala, v průběhu 20. století se zastavovala území, která naši předci nikdy nezastavovali,“ vysvětlil exhejtman Ústeckého kraje pro ParlamentníListy.cz, proč dnes povodně způsobují mnohem větší škody než v minulosti. „Lidí je nám líto, ale zarputilost, s jakou staví nové domy na stejném místě, je někdy nepochopitelná,“ dodal Šulc.

Nad chováním některých lidí se podivuje i klimatolog. „Bydlím v Černošicích a vidím, co se tam postavilo po povodních. Přitom speciálně Černošice mají drobné záplavy prakticky každý rok, a lidé tam staví, stavební úřad s tím v zásadě nemá zřejmě problémy, přitom jsou to objekty, jejichž cenu odhaduji na deset milionů korun a výš. Tak si říkám, proč si ti lidé neudělají o pokoj méně a nepřiplatí si místo toho za pozemek v místě, kde je to riziko povodně nižší,“ vrtí hlavou Jan Pretel.

Lidé nemají peníze, aby se přestěhovali do bezpečnějších míst

Ekonomka Markéta Šichtařová připustila, že jí také připadá hloupé stavět nové domy na stejném místě, když lidé vědí, že záplavy tam přijdou znovu, a když jsou jejich domy nepojistitelné. „Odpověď zní, že ti lidé nemají na to, aby si koupili pozemek na nějakém lepším místě. Mají aspoň trosky domu, je levnější je vysušit a zrenovovat než postavit nový dům někde jinde. Samozřejmě se ta situace bude znovu s největší pravděpodobností opakovat a ti lidé se budou pohybovat v začarovaném kruhu,“ konstatovala.

Ale nedostatek peněz na koupi nového pozemku mimo záplavové území není zřejmě jediným důvodem, proč lidé své domovy neopouštějí. Poslanec Jiří Šulc vzpomíná, že jako hejtman také lidi přesvědčoval, ať si nový dům už postaví jinde. „Dokonce, protože jsem byl i někdejší primátor Mostu, jsem přesvědčil zastupitelstvo, ať jim dá pozemky za korunu. Musím říci, že ani jeden pozemek se nevěnoval, protože se nikdo nechtěl přestěhovat,“ poznamenal, že jeho nápad se neujal.

Je vinou politiků, že vychovávají lidi závislé na státu

Má tedy smysl toto „zarputilé“ chování podporovat a pravidelně přispívat na likvidaci škod ze státní pokladny? „Je to vina politiků, že si vychovávají lidi závislé na státu. Náš sociální stát je neučí osobní zodpovědnosti, je opravdu velice nabubřelý, v některých aspektech nutí lidi do závislosti na státu,“ připouští exhejtman. Ale proč se vydávají stavební povolení v místech, kde hrozí povodně? „To je problém, ale v tom nemůže moc dělat vláda, protože to spadá do kompetence místních úřadů, místní samospárvy. Záleží na obci, jaké území stanoví jako nezastavitelné. Po povodních v roce 2002 a 2006 se moc takových zákazů nevydalo,“ podotkl Jiří Šulc. Dodává, že je to velmi problematické. „Lidi od nás dostali peníze a domky si znovu postavili na stejném místě. Třeba v Křešicích. A teď je tam povodeň znova,“ dodává bývalý hejtman Ústeckého kraje. Přitom právě v Křešicích mají zaznamenány odečty všech povodní od půl metru až po střechu, všechny pocházejí z 19. století.

Pokud úřady vydaly stavební povolení do míst, kde v posledních letech řádila velká voda, je to podle ekonomky Šichtařové „jednoznačně nezodpovědné“. „Z toho by měly být vyvozeny sankce,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Chápe prý lidi, kteří bydlí v záplavové oblasti a nemají peníze na to, aby se odtud vystěhovali, ale pokud si tam někdo postaví něco nově, tak pro to není omluvy.