Papež František se v tomto týdnu setkal s diplomatickým sborem, akreditovaným u Svatého stolce (vztahy se udržují se 180 státy). Při této příležitosti pak zaznělo hned několik apelů týkajících se nežádoucích jevů globalizace, míru, ale i války, přijímání i odmítání. V souvislosti s událostmi posledních dnů v Evropě jsou jeho slova velmi zajímavá. Aby mohla být vnímána objektivně i lidmi, kteří jsou nevěřící, ParlamentníListy.cz je na několika místech prokládají vyjádřeními člověkem sice méně slavným, avšak člověkem, který se svou odborností v mnoha ohledech slova papeže podtrhuje i svými vyjádřeními. 

"Přeji si, aby dnes silně zaznělo slovo nám tolik drahé: mír!,“ pronesl papež František spolu s přirovnáními událostí spojenými s narozením a životem Ježíše Krista. Jeho obsáhlá promluva se však nesla v duchu protikladů. Míru a války, odmítnutí a přijetí. To jsou jevy, které jsou stále aktuální a dotýkají se i lidí, kteří jsou nevěřící. Výsledky toho totiž lze vnímat všude kolem nás.

Nekoukejme na své bližní jen jako na konkurenty nebo poddané, říká papež

"Rys odmítavosti je nám společný. Vede nás k tomu, abychom na bližního nehleděli s přijetím jako na bratra, nýbrž abychom jej ponechali vně svého osobního životního horizontu, či ještě spíše jej proměnili v konkurenta, v poddaného, jehož je nutné ovládnout. Z takovéto mentality povstává skartační kultura, která nikoho a nic nešetří – od stvoření přes lidské bytosti až po samého Boha. Z této kultury vychází zraněné lidstvo, trvale drásané napětím a střety všeho druhu,“ uvedl papež (zdroj: Radio Vaticana). Jak dodal, k osobnímu odmítnutí se pak nevyhnutelně přidružuje společenské zamítání. "Kultura, která druhého zavrhuje, tříští důvěrné a skutečné svazky, čímž se v důsledku ruší a rozkládá společnost a naopak se rodí násilí a smrt,“ pokračovala dále nejvyšší hlava katolické církve.

Nepřekážejme, neubližujme - říká sociolog

Je zřejmé, proč taková slova padla právě v těchto dnech, kdy se svět snaží vypořádat s tím, jak vnímat rozdíly kultur a náboženství a jak se vyvarovat nepříznivým dopadům, které pramení z toho, když se problém neřeší, podceňuje. I sociolog Libor Prudký přitom v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poukázal na to, že je třeba, aby naše civilizace usilovala o to, abychom byli všichni schopni se navzájem poznat a spoluexistovat. „Abychom si nepřekáželi, neubližovali. To není záležitost etnická. Hlavní problém spočívá v pocitu přináležitosti někam a k něčemu. Všude se teď hledá ta neanomická existence, která by přinášela smysl. Pro tu identitu. To je obtížné, složité, nezbývá než zakopat všechny zbraně. Nejde totiž o to lidi předělávat,“ upozornil Libor Prudký mimo jiné na cestu, kterou vidí jako řešení svízelného stavu, který nastal mezi evropskou populací a zástupci islámu. V podstatě však jeho slova korespondují s tím, co pronesl i papež.

Ten upozornil na to, že názorným příkladem mentality, která druhého zavrhuje, byl v minulosti například král Herodes.

V důsledku odmítání a zotročení se trvale šíří válečné konflikty

„Avšak její smutnou ozvěnou je rovněž nedávné vraždění dětí v Pákistánu nebo pařížský masakr. Lidská bytost tu pozbývá svobody a stává se buď otrokem módy, moci, či peněz, někdy dokonce otrokem zavádějících forem náboženství. Toto moderní otroctví vzniká ve zkaženém srdci, které je neschopné vidět dobro, pracovat pro něj a usilovat o mír. V důsledku odmítání a zotročení se pak trvale šíří válečné konflikty,“ konstatoval ve své promluvě před diplomaty papež František.

Konflikty se pak dotýkají v různých formách a intenzitě samozřejmě též různých oblastí planety. „Zde se dá uvést Ukrajina, která se stala jevištěm dramatických střetů. Chci jí popřát, aby se prostřednictvím dialogu ještě více prohloubilo nynější diplomatické úsilí, aby ustalo nepřátelství a aby zainteresované strany, v obnoveném respektu k mezinárodnímu právu, co nejdříve a upřímně nastoupily cestu vzájemné důvěry a bratrského usmíření, které by umožnily překonání současné krize,“ pronesl dále papež.