„Je nutno připomenout, že tak razantní zpoždění a nejistota byla téměř výlučně způsobena představiteli pojišťoven, kteří s návrhy smluv vyčkávali na poslední možnou chvíli a následně nemocnicím nabízeli často zcela likvidační a neadekvátní smlouvy – podle polovyděračského principu ‚na jednání není čas, podepiš nebo zůstaneš beze smlouvy‘,“ ukázal Bárta na viníky.

Podle jeho názoru se často mělo podepisovat rušení efektivních a zcela nezbytných kapacit u jedněch, zatímco neefektivní kapacity u druhých nemocnic by byly tolerovány i nadále.

Stále prý není úplně vyhráno

Tyto nejhorší scénáře by však již nastat neměly. Dle Bárty nesou zásluhu za šťastný konec těchto tahanic i Věci veřejné. „Mimo jiné i s pomocí usilovné práce Věcí veřejných v Poslanecké sněmovně nemocnice vyvinuly silný společenský tlak a formou petic si získaly přes 100 tisíc podpisů občanů,“ píše a dodává, že díky této společné snaze pojišťovny ustupují mediální tlaku a již nadále nepožadují rušení celé řady kvalitních a efektivních specializovaných oddělení.

Obezřetnost je však podle Bárty stále na místě. „Velká část nemocnic z důvodu zpožděného předložení smluv ze strany pojišťoven je i dnes bez záruk, že jim bude hrazená péče v roce 2013,“ upozorňuje. „Podle předchozí dohody mají být tyto smlouvy podepsány nejpozději do konce ledna příštího roku a my pevně doufáme, že alespoň tento příběh nezodpovědnosti a nedomyšleného postupu ze strany ministerstva zdravotnictví skončí nakonec dobře.“