Brožová v rozhovoru pro server lidovky.cz říká, že každá jednotlivá milost by měla mít svoji filozofii, v tomto případě ji ale prý žádná nenapadá.

„Myslím si, že svoji filozofii by měla mít každá amnestie obecně. U pana prezidenta Havla mi to bylo jasné. I u nejkritizovanější amnestie jsem měla pocit, že je to informace napříč společností, že byl totalitní režim založený na represi. A že bylo potřeba tak širokého omilostnění,“ uvedla v rozhovoru.

Skutečnost, že díky Havlově amnestii se na svobodu dostali i sérioví vrazi však nezmínila. Na takové kriminální činy se však nynější Klausova amnestie nevztahuje.

U velkých kauz teď podle Brožové přestala existovat naděje na spravedlivé posouzení. „Délka řízení nemůže a nikdy není samoúčelným a jediným kritériem. Je nutné dívat se také na to, jestli bezodkladně rozhodovaly soudy a zda obstrukce nebyly na straně obviněných. To je potřeba vnímat rovným dílem. Nepřiměřenou délku řízení je navíc možné odškodnit, existují na to jiné mechanismy,“ sdělila Iva Brožová.