Česká a Slovenská Federativní republika totiž skončila 31. prosince 1992, tedy téměř před dvaceti lety – a stejně tak i společná armáda. Spory mezi novými státy se často týkaly nejen nároků na finanční kompenzace pro Slováky, ale i materiálů zpravodajců.

"Z české strany zaznívaly také nároky, že by se měl majetek dělit v poměru 2,5 až 3:1, z té slovenské vzešly návrhy na kompenzaci toho, co bylo investováno v západní části bývalých vojenských okruhů," uvedl pro server ředitel slovenského Vojenského historického ústavu Miloslav Čaplovič.

Rada obrany státu v září 1992 rozhodla, ať se movitý majetek ozbrojených sil rozdělí v poměru 2:1. V roce 1993 tak měla česká armáda 117.838 vojáků, 957 bojových tanků, 1367 obrněných vozidel a další stroje.

Například ale co se týkalo letectva, to se sice dělilo také podle poměru 2:1, ovšem stíhačky Mig-29 se dělily půl napůl. Letadla Mig-23 pak zůstala jen v Česku. O pár let později ale byly české Migy stejně vyměněny za polské vrtulníky Sokol.

Stěhování materiálu začalo hned v říjnu 1992. Pokračovalo ale ještě i během následujícího roku. Česko po zmíněné výměně s Polskem začalo nakupovat západní stroje. Místo sovětských strojů si stát pronajal švédské gripeny a podobně se naložilo i se zbytkem sovětské techniky.