"Co je levicové a co pravicové? Jednoduché dělení, které může platit u volebních programů, ale rozhodně ne v případě, kdy musíme řešit vysoký počet lidí, který stát žádá o pomoc. Anebo ty, kterým zaměstnavatelé platí nejmenší možnou částku," píše Müllerová na blogu Aktuálně.cz.

Minimální mzda se podle ministryně nezvyšovala od roku 2007, přitom náklady na bydlení se od roku 2005 až 2012 zvýšily  v průměru o 42 procent. "Od roku 2007 do 2012 podíl čisté minimální mzdy a životního minima zvýšeného o náklad na bydlení klesl ze 117 procent na 78 procent. Dostali jsme se do situace, kdy životní minimum spojené s náklady na bydlení u mnoha lidí přesahuje minimální mzdu," ukazuje Müllerová na problém.

ČR na spodních příčkách žebříčku

Důsledky jsou podle ní pak zřejmé. I lidé, kteří pracují a vydělávají, musí nakonec žádat o sociální dávky. Navíc můžeme pozorovat trend jednočlenných domácností, kde tedy neplatí, že pokud jeden z členů rodiny vydělává méně, pomůže mu partner.

"Minimální mzda se týká asi 3 procent pracujících občanů. Tedy zhruba 120 tisíc lidí. Jsem přesvědčená o tom, že člověk, který pracuje, by se také svou prací měl uživit a neměl by se dostat do situace, že musí po státu žádat ještě sociální dávky. Měli bychom motivovat občany, aby pracovali," míní Müllerová.

Ministryně v příspěvku na blogu Aktuálně.cz také srovnává situaci v České republice s ostatními evropskými zeměmi. V porovnání s vyspělými státy jako je Francie nebo Velká Británie pak tamní minimální mzda dosahuje čtyřnásobku. Nižší minimální mzda než v Česku je podle Müllerové jen v pobaltských zemích, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

"Nejde tedy o politiku, ať již pravicovou nebo levicovou, ale o pomoc lidem. Těm, kteří si našli práci a chtějí pracovat," uzavírá Müllerová.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.