Výcvikář Jan Šafařík zažívá kvůli svému nedávno zveřejněnému videu zvýšený zájem médií i veřejnosti. V téměř hodinové nahrávce s názvem Drahá Ukrajino, musíme si promluvit, popisuje zkušenosti s výcvikem vojáků ve válečné zóně. Líčí plýtvání jídlem, neorganizovanost a nepřipravenost vojáků, kteří nedostatek disciplíny nahrazují pýchou a hraním her na telefonu. Šafařík také upozorňuje, že finance, které na Ukrajinu posílají ostatní státy včetně České republiky, často končí využity neefektivně: „Každý z těch chlapů, ať už je v zákopu nebo hraje na telefonu, dostane 114 tisíc korun. A odkud ty peníze dostávají? Ukrajina žádné nemá, dostávají je od nás. Vybrali je pod pohrůžkou násilí, ohrožení svobody – protože státní správa má jen peníze, které vám předtím vzala – a pokud jim je nedáte ve formě daní, omezí vám práva, svobodu a zabaví majetek – ať je jasné, kde se ty peníze berou. A to je, co mě se*e nejvíce. Kdyby na Ukrajině rozprodali nerostné bohatství a dávali ty peníze ze svého, pak to chápu, ale jsou to naše peníze. A proto je to obrovská pračka na peníze už jen skrze tento prvek,“ prohlásil Šafařík ve videu, které má k dnešnímu dni už 260 tisíc zhlédnutí.

Vzkaz Zdechovskému i ukrajinské ambasádě 

ParlamentníListy.cz kontaktovaly Ministerstvo obrany, aby se k videu vyjádřilo. Do dnešního dne však neobdržely odpověď. Zato europoslanec Tomáš Zdechovský se vyjádřil rád: „Mám-li být upřímný, to video na mě nepůsobí moc důvěryhodně. Zarazilo mě, že pán si mnohokrát nemůže vzpomenout na místa nebo názvy,“ podivil se lidovecký politik. „Potkal jsem se s lidmi, kteří tam působili nebo působí, a tohle se jim nestává.“

Jan Šafařík skrze ParlamentníListy.cz však Zdechovskému vzkázal, jak se věci mají: „Je to jednoduché. Tak zaprvé, už je to víc než tři měsíce, co jsem tam naposledy byl. Vzpomínky blednou. Za druhé, když se člověk soustředí na to podstatné, stane se, že mu něco, jako je třeba název vesnice, vypadne. To válečné prostředí taky dělá hodně. A další věc je azbuka,“ objasňuje své občasné výpadky ve vzpomínkách Šafařík. „V azbuce si prostě tolik věcí nepamatujete, když nejste zvyklí v tom prostředí žít. Nic divného na tom nevidím. A ještě jeden aspekt hraje roli,“ upozornil: „Ti lidé, za kterými jsem tam byl, často střídají pronajaté domy, logicky, aby pořád nebyli na jednom místě a nebyli snadno odhalitelní. Takže když říkám například severně od Kyjeva, tak je to prostě severně od Kyjeva. Ale zrovna ta vesnice, kde jsem byl, se jmenuje Kozelec,“ dodal Šafařík na vysvětlenou. „Pak bych si jistě vzpomněl i na další názvy, kdybych se hlouběji zamyslel. Snad tohle vysvětlení bude stačit.“ 

Šafaříkovo video kritizoval také Jan Cemper na svém webu manipulatori.cz. Kontaktoval přímo ukrajinskou ambasádu v České republice, která k celé kauze vydala následující komentář: „Je pravda, že Jan Šafařík asi 6 týdnů pobýval na území Ukrajiny. Je silně nepravděpodobné, že by za tuto dobu stihl projet tolik úseků fronty, jak vypráví ve videu. Zároveň chceme upozornit, že řadový voják nemá žádné informace o obětech na jedné či druhé straně konflktu. Tyto informace má jen generální štáb, kterému jsou informace o ztrátách hlášeny. Také jako instruktor bojující za Ukrajinu nemohl mít přesné informace o vybavení protivníka nebo o původu vojáků Ruské federace.“ Stejný názor pak zastávají i analytici z projektu StopFake. 

I na tyto argumenty má však Šafařík vysvětlení: „K vyjádření pana Cempera, že se obouvám do ukrajnské armády, která je údajně nevycvičená a plná korupce, bych chtěl říct, že nevycvičená je. Minimálně dvě jednotky ze tří, se kterými jsem se setkal. O korupci jsem, věřím, nijak zvlášť nemluvil,“ upřesňuje instruktor. „Protože jsem se s ní v tom klasickém smyslu vykážeme spálený benzin a prodáme ho bokem, nesetkal. 

A pokud jde o to, že jsem dle ambasády nemohl projet tolik úseků fronty, dovoluji si tvrdit, že je to argument naprosto lichý. Nedovedu si představit, jak bych to projet nestihl,“ oponuje Šafařík. „Ukrajina není tak velká, aby trvalo 6 dnů dostat se z jedné strany na druhou a potkat lidi. Stejně tak se mi jeví jako lichý argument, že nemohu mít informace o padlých. Řadový voják prostě ví, že do ofenzivy šlo 117 vojáků a vrátilo se jich 15.“