Hora porodila myš. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo novelu zákona o důchodovém pojištění, která znamená krácení starobních důchodů pro vrcholné komunisty, a Poslanecká sněmovna ji na konci roku 2022 schválila. Aby měly úřady dostatek času na přípravu, bylo rozhodnuto, že se důchody budou snižovat až od března roku 2024. „Krácení starobních důchodů navrhujeme proto, že funkcionáři před rokem 1989 byli nadstandardně odměňováni a současně požívali i různé další výhody. Z toho profitují i při následném pobírání starobního důchodu, který je často nadprůměrný,“ zdůvodnil návrh svého rezortu ministr práce Marian Jurečka. Rok a půl se tedy dohledávalo a výsledek je ten, že se počínaje minulým měsícem zkrátily důchody dvěma stovkám bývalých komunistických funkcionářů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu tehdy vysvětlilo, že navržené krácení starobních důchodů je pojato nikoliv jako „odejmutí nezasloužených výhod“, ale jako společensky uznaná přiměřená paušální sankce za to, že osoba v minulosti vykonávala činnosti, které relevantně významným způsobem aktivně podporovaly tehdejší režim, který byl později označen zákonem č. 198/1993 Sb. a dalšími zákony za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Schválená novela přitom zmocnila Ústav pro studium totalitních režimů k vedení rejstříku osob, které pro komunistický režim vykonávaly službu na vymezených pracovních a služebních pozicích a funkcích. Na základě tohoto seznamu jim pak Česká správa sociálního zabezpečení přepočítala důchody.

Snížení penzí má dle Jurečky důležitý symbolický rozměr

„Přišel mi výměr od České správy sociálního zabezpečení, že se mi snižuje vyměřený důchod. Bylo tam napsáno, že mi ho snižují o 2700 korun, protože jsem byl až do převratu devět let členem Ústředního výboru strany. Podal jsem proti tomu námitky, ale přišla zamítavá odpověď. Od března mám tedy důchod nižší,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Ondráček, který pracoval celý život jako horník. Opatření se týká lidí, kteří za minulého režimu byli členy vlády, působili jako poslanci, v ústředním výboru Komunistické strany Československa, nebo byli tajemníky krajských, okresních i obvodních výborů KSČ, předsedové národních výborů až po úroveň okresů, pracovali ve zpravodajských službách nebo byli vedoucími u pohraniční stráže či lidových milic. Těm se od procentní výměry důchodu odečítá 300 korun za každý i započatý rok ve funkci.

ZDE Jaroslav Ondráček hovoří pro projekt Paměť národa

„Pokud tedy dnes třeba bývalý vysoký funkcionář KSČ pobírá důchod ve výši 25 tisíc měsíčně a víme, že ve vysoké stranické funkci byl 10 let, tak jeho důchod bude snížen o 3 tisíce korun. Úprava nepřinese výraznou úsporu státnímu rozpočtu, jde ale o důležitý symbolický rozměr,“ vysvětlil už dříve duchovní otec této novely Marian Jurečka, i když symbolický rozměr v té jeho úpravě může po 34 letech vidět opravdu jen bystrozraký. „Co k tomu mám říct, abych nebyl sprostej? Jurečka už neví, co by si vymyslel. Kvůli dvěma a půl tisícům, kterých se to má týkat, komu to pomůže, proboha, těch pár korun? A sobě hrnou peníze horem dolem, o církvích nemluvě, škoda slov. Prosadili si to a přes to nejede vlak. To je demokracie po česku,“ konstatuje smířeně Jaroslav Ondráček.