Chaotické informace o odměňování, o počtech tříd nebo o rozpočtech, které se dostávají z Prahy na Moravu z ministerstva, dohánějí k rozčílení i ředitele Základní školy Luh Petra Kořenka ze Vsetína.

„Realita je taková, že máme pokryté prostředky na mzdy. To je plus minus stejné jako loni. Nijak zásadně se nezohledňuje inflace, navíc máme velkou nemocnost a strašné peníze prosuplujeme. Hrozí opět, že budeme peníze z platů přetahovat na nemocenské, protože jsme dostali velmi málo prostředků,“ popisuje situaci. „Přesto, že stát má zajišťovat podle zákona spoustu výdajů, včetně učebnic a kurzů plavání, prostředky jsou nedostatečně a ceny šly nahoru. Takže pokud budu toto chtít žákům poskytnout, musí si na to škola vydělat. Jestli to takto stát chce, aby si školy na sebe vydělávaly?“ ptá se už naštvaně.

Zřizovatelé peníze prostě nemají, takže jsou v úplně stejné situaci jako školy samotné. „Musí pokrýt zejména vodu, teplo, elektřinu. Tato vláda se na nás úplně vykašlala. Pan ministr je slabý jak čaj. Alespoň podle tisku jen pokrčí rameny a řekne, že to tak musí být,“ kritizuje dál Kořenek. „Myslím, že můžeme zrušit resort pro vědu a výzkum. Nelze šetřit na vzdělávání,“ dodává.

Vadí mu i to, že vláda dělí lidi na potřebnější a méně potřebné. „Pedagogy volného času, kteří zajišťují smysluplný volný čas dětem, učí děti, kdy máme propojovat formální a neformální vzdělávání a říkáme, že musíme mít celoživotní učení... My ty lidi vlastně odsouváme na vedlejší kolej. To je první věc, která se mi nelíbí. Že jen pro učitele schválili 130 procent. Navíc ale neříkají, jakých. Je to jen hra s čísly. Co jiného čekat od pravicových vlád. Jako bývalý politik si to můžu dovolit. Plná huba řečí, ale lidi až na posledním místě. Hlavně, že mají plná bříška a korýtka. To je pro ně priorita,“ přisadil si bývalý poslanec a někdejší zastupitel města Vsetína.

„Jsme neúměrně zatěžování. Jsme grantové agentury“

Aby si škola vydělala, pronajímá části budovy, vaří pro veřejnost, připravují přes léto akce pro děti. Dětem pak mohou nakoupit učebnice nebo jim mohou dopřát další důležité věci k výuce. „Já když potřebuji koupit dětem nové míče, vybavení, které potřebuji pro výuku, stát mi na to nedá, protože mu na to peníze nevyjdou. Tak chodíme po sponzorech, sháníme granty. Jsem jako grantová agentura. Pořád sháníme granty. Stát sice pošle peníze na počítače, ale s obrovskou administrativní zátěží, mám jednoho člověka. Jsme neúměrně zatěžováni. Jsme grantové a fundraisingové agentury,“ říká jasně ředitel školy. 

Penál. Ilustrační foto: David Hora

S úbytkem učitelů nemá naštěstí problém, starosti mu dělá spíš velká nemocnost. „S čím se potýkám, jsou kuchařky a uklízečky. Za peníze, které jim mohu nabídnout, nikdo nechce pracovat. Zůstaly mi dvě a vaří 500 obědů. Já už nejsem ředitel pro výuku, ale musím zajistit chod školy jako takové. Jsme přetížení papírama, a ti nahoře se snad předhánějí ve vymýšlení nesmyslů všeho druhu. I já po letech praxe… Kdybych neměl tolik let, uvažuji o odchodu ze školství, to už je na úkor zdraví, všeho…“ už nemá slov Kořenek. 

Dlouholetá kantorka: „To je katastrofa, na zavření, na přesdržku“

Celý život se zabývala prací ve školství také paní Jiřina ze Zlínského kraje, teď už si užívá zaslouženého důchodu, přesto má přehled jako málokdo. „Za prvé si myslím, že to, co oni dělají i s důchody, je sprosťárna prvního řádu. Ke své práci ve škole potřebujete i dobře zaplacenou kuchařku, i dobře zaplaceného školníka. Druhá věc je, že lepší plat nedostanou stejně za to, že by poctivěji učili,“ uvažuje.

„Pro mě je v prvé řadě důležité, aby se změnily pedagogické fakulty, které jsou totálně zaostalé. Dále, aby představitelé města, kteří mají vliv na ředitele škol, s nimi pracovali. V Česku jsou tak dvě tři školy, které mají systém propracovaný a jsou uznávané. Opakuji, v celé České republice dvě nebo tři školy. Propad našeho školství je katastrofální a po třiceti letech bych řekla, že je to ostuda politické scény. V 21. století vyučovat v první třídě frontálně tak, jak jsem to zažila já, kdy se řekne, děti, otevřete si stranu 1 vyplňte ji, pak si otevřete stranu 2 a vyplňte ji... To je katastrofa, na zavření, na přesdržku. To je můj náhled na věc. Za těch třicet let, kdy jsme do toho šli s vervou a s chutí, se nakonec nic nedokázalo. Je tzv. nějaká svoboda. Ale málokdo to umí řídit. Ředitelé škol jsou figurky, které se bojí o svůj post. Je to hodně smutné,“ dodává.