„Za poslední dobu jsme si zvykli, že ten úřad už není moc aktivní a prezident se neúčastní moc aktivně společenského života. Ale není pravda, že prezident by neměl vliv na věci. Prezident je obrovský symbol a měl by témata otevírat ve veřejném prostoru. Může vzbudit veřejný tlak ve společnosti, tlak voličů na politiky, aby se těmi věcmi zabývali," řekla jasně Danuše Nerudová, jeden z tří horkých kandidátů na prezidenta. ParlamentníListy.cz se zúčastnily její debaty s občany v Berouně, zhruba dvacetitisícovém městě u Prahy.

Propagační předměty

V jejím letáku, propagační dvoustránce, dost nabubřele nazvaném „Prezidentka pro zemi, kde se daří všem" se například píše, že se na Mendelově univerzitě v Brně stala nejmladší rektorkou v Česku, že v listopadu 1989 byla žákyní 5. A. a návrat svobody už tehdy prožívala s rodiči velmi silně. K tomu nutno dodat, že za jejího bývalého šéfování na univerzitě se na Provozně ekonomické fakultě děly divy. Někteří posluchači, často zahraniční, se tam ukázali jen párkrát, vystudovali za podivně krátkou dobu a předložili závěrečné práce, které byly pouhým překladem prací obhájených v zahraničí. Rezignoval kvůli tomu děkan Pavel Žufan, ale Nerudová se z odpovědnosti pro týdeník Hrot vyvinila takto: „Za studijní programy je odpovědný děkan, nikoli rektor."

Česko je podle letáku jednou z posledních zemí v Evropě, která nikdy neměla ženu ve funkci prezidentky nebo premiérky. Jako její podporovatelé jsou nafoceni třeba Petr Pithart, Dana Drábová a Veronika Žilková. Nerudová se v poslední době ne moc takticky zvýraznila kvalitní nabídkou reklamních předmětů. Ta obsahuje trička, mikiny, ponožky, ale třeba i možnost účasti v jejím štábu při volebním víkendu za více než 20 000 korun, za což dostane zájemce „chlebíček s osobním věnováním". Velký zájem je prý o balíček placek a nálepek za 150 korun. V Berouně na dvou pultech ležely tyto reklamní předměty kupodivu zadarmo.

Úvod Nerudové

„Je to možná naposledy, co se do voleb uvidíte a pak se uvidíte po nich," upozornil člen volebního týmu Nerudové Vilém Franěk, který zaskakoval za moderátora Jana Musila, jenž nemohl dorazit. Na jeho otázku, jestli ji nezměnil fakt, že v posledním průzkumu hraje prim, odpověděla: „Nic se neděje, jsem pořád ta stejná Danuše Nerudová, která nekouká, jaký má v tuto chvíli výsledek, ale ráda by se setkávala s co největším množstvím lidí a poslouchala jejich problémy."

„Začalo to někdy během covidu, kdy jsem s kolegy založila občanskou společnost KoroNERV-20 a promlouvali jsme ve veřejném prostoru. Mluvili jsme o tom, jak by měla vypadat vládní pomoc... Tehdy jsem si ověřila, že člověk může být aktivním účastníkem změny... Po dalším uvažování a diskusi s rodinou, protože rodiny se to týká na prvním místě, jsem se rozhodla, že do toho půjdu a budu kandidovat na prezidentku České republiky. Proč? Protože jsem generace, která už v tuto chvíli drtivou část života vyrůstala ve svobodě. Není mi jedno, jak vypadá naše společnost, naše země a ráda, pokud budu zvolena, vyvinu maximální úsilí a vynaložím veškerou energii svých čtyřiceti tří let k tomu, aby se situace změnila. Abychom byli zemí, kde bude místo pro mladou generaci, která v tuto chvíli má pocit, že ji nikdo neposlouchá, a že věci nemají smysl... Abychom byli zemí, kde se dobře žije dalším skupinám populace. Těm, kteří žijí na okraji, těm, kterým se v životě tolik nedařilo. Seniorům, kteří celý život pracovali a teď jich je zhruba 400 000 a teď mají důchod nižší, než je příjmová hranice chudoby. Zkrátka, abychom byli moderní zemí, kde se daří všem, a kde má každý právo na úspěch..."

A jedeme dál...

Debata byla profesionálně řízena, časové možnosti dopředu známy a nikdo z publika se zbytečně nevykecával. Lidé kladli celkem jasné dotazy, což na podobných akcích nebývá až tak běžné. Pro Deník N prý řekla, že věří, že do druhého kola nepostoupí Andrej Babiš, takže v něm bude stát ona proti Petru Pavlovi. A tazatel se ptal: „Kde tohle přesvědčení berete?"