„Vladimir Putin udělal mnoho chyb. Hlavní chybou bylo, že až moc věřil západním politikům,“ říká ruský politolog a bývalý blízký poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Serger Markov v rozhovoru na BBC a nastínil možný budoucí vývoj situace.

Kvůli četným chybám i kvůli tomu, že některé země „jednoznačně podporují barbarský, agresivní ukrajinský režim“, se Putin podle politologa bude muset začít více spoléhat na vojenskou sílu. „Žádná důvěra západním politikům a spolehnutí se pouze na vojenskou sílu je možným závěrem, ke kterému Putin dojde,“ prohlásil Markov.

Podporovatelé Putinova režimu by podle slov Markova samozřejmě ocenili mírový průběh událostí, pokud je však jisté, že to mírovou cestou nepůjde provést, je třeba se uchýlit k jinému řešení. „Lidmi a mnou je samozřejmě podporováno, abychom k co nejdřívějšímu dosažení našich cílů použili co nejmírovější cestu. Ale jestli mírový přístup je nemožný, měla by být učiněna určitá rozhodnutí. Podporuji Vladimira Putina, ne Prigožina,“ řekl Markov s dodatkem, že chyby ruského prezidenta pocházejí z jeho snahy o záchranu co nejvíce životů.

V sobotu stálo Rusko na pokraji občanské války, když ozbrojené síly Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem začaly pochodovat na Moskvu poté, co Prigožin zveřejnil hlasovou stopu, ve které informoval o útoku ruského letectva na jeho jednotky. Putin následné chování Prigožina označil za zradu a snahu rozvrátit Rusko zevnitř, načež Prigožin odpověděl, že se prezident mýlí, o zradu se nejedná a vzdát se nehodlá. Informovaly o tom internetové ukrajinské noviny Ukrainska pravda.

Možnost občanské války vidí Markov jako nebezpečí pro Rusko i kvůli tomu, že Ruská federace je momentálně ve válce nejen s Ukrajinou, ale i se Západem. „Nejen Vladimir Putin, ale i celé Rusko se ocitá v tíživé situaci. Mohli jsme vidět, jak se otevírají dveře k strašlivé možnosti občanské války. A to už vedeme válku na Ukrajině a globální válku se Západem,“ shrnul politolog situaci Ruska.

Vzpoura Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem skončila po dohodě s Kremlem, kterou zprostředkovalo Bělorusko v čele s prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Podle této dohody se mohou bojovníci z Wagnerovy skupiny vrátit na své základny a nebudou stíháni. Jejich vůdce však musí opustit Rusko a přesídlit do Běloruska, napsal zpravodajský server Politico.

Prigožin odvolal postup wagnerovců a prohlásil, že se jeho žoldnéři dostali na vzdálenost 124 kilometrů od Moskvy, ale obracejí se, aby neprolévali ruskou krev, informovala CNN.

Mnohými je kvůli tomu Lukašenko viděn coby silnější muž než Putin, jak zdůraznila redaktorka BBC. Markov s ní nicméně nesouhlasí. Vyjednávání Lukašenka s Prigožinem podle něj proběhlo pouze proto, že Putin samotný se takto přímého vyjednávání nechtěl účastnit. „Všichni zde chápeme, že to nebylo tak, že Lukašenko vedl vyjednávání s Prigožinem, ale Putin vedl vyjednávání s Prigožinem skrze Lukašenka, protože Vladimir Putin byl na Prigožina naštvaný a nechtěl vést toto vyjednávání napřímo,“ vysvětlil Markov, jak Rusko vnímalo vyjednávání mezi Wagnerovou skupinou a běloruským prezidentem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podal pro účast Lukašenka na vyjednávání ještě jiné vysvětlení a vyjádřil běloruskému prezidentovi vděk. „Faktem je, že Alexandr Lukašenko se s Prigožinem zná osobně už dlouho, asi dvacet let. A byl to jeho osobní návrh, který byl dohodnut s prezidentem Putinem. Jsme běloruskému prezidentovi za toto úsilí vděčni,“ sdělil Peskov.