O práci už nepřicházejí „jen“ živnostníci a podnikatelé, ale také zaměstnanci ve školství. Někteří ředitelé nechtějí testovat žáky nebo odmítají nošení roušek. Kvůli nedodržování mimořádných vládních opatření skončil ředitel waldorfské školy Ivan Semecký. Ředitel Základní a Mateřské školy v Troubkách Petr Vrána nejdřív povolil výuku bez testů a roušek, pak ponechal jen možnost volby u nošení ochrany dýchacích cest. S tím, že může o místo přijít, počítá.

„Vím o mnoha ředitelích, kteří nechávají do školy chodit všechny děti, a vše ponechávají na dobrovolnosti. Většinou to dopadá tak, že všechny děti jsou s úlevou bez roušek, a testování se buď nedělá vůbec, nebo je v plánu jednou za měsíc až dva – a to testy, které chtějí rodiče,“ uvedla advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. „Jak tito ředitelé říkají, co bude dál, záleží na udavačích. Zatím prý nejsou, a lidé jim spíše fandí. Včetně vedení radnic. Většinou se jedná o malé obce, a pochopitelně nestojí o publicitu. Jsou rádi, že mají klid. A přibývají. Lze říct, že odvahu mají hlavně ti ředitelé, za kterými stojí radnice, a nehrozí jim tedy odvolání. A je jich opravdu mnoho.“ 

A do jaké míry vlastně může problém „ubrzdit“ samospráva? Pokud by např. starosta mávnul rukou nad tím, že se ve škole, kterou zřizuje obec, netestuje a nenosí roušky, kývne vlastně na porušování opatření. „Starostovi ani zastupitelům nehrozí naprosto nic. Naopak, mohou se výrazně za své ředitele a vůbec za školy postavit. Obce a města nejsou podřízeny státu, a je vysoce sporné, zda stát vůbec mohl ukládat školám všechny ty povinnosti. Protože ani ty nejsou státu podřízeny. Mají jedinou povinnost – zajišťovat veřejnou službu, a to je vzdělávání. Nic víc,“ říká Hamplová. „Tedy srozumitelně řečeno, nikdo nemůže donutit obec ani město odvolat ředitele své školy. Opravdu nikdo. Školy mohou dostat teoreticky pokutu, a říkám teoreticky proto, že pokutám se dá soudně bránit. A protože ona opatření mají právní kvalitu, jakou mají, ani toho bych se nebála. Dokonce říkám, že pokud ty pokuty dostanou, ať se přihlásí. Ráda je zastoupím. Správní právo je moje parketa. A mnozí starostové naopak říkají – klidně to zaplatíme, hlavně že nebudeme týrat děti. V zákoně o obcích je, že obce nemusí být hospodárné, chrání-li důležitý zájem. A starostové to chápou jako důležitý zájem – tak jsem jim to poradila,“ dodala.     

Ve školách je testování povinné dvakrát týdně. Školy mají problémy nejen s druhy testů, ale také s tím, kdo by měl vlastně samotný test vykonávat.

„Správná otázka, kdo by měl ve školách vlastně testovat. Ve školách nikdo. Už ve více rozhovorech jsem řekla, že se divím, že to na sebe učitelé berou. Nemají to v pracovní náplni, nejsou zdravotníky, nejsou ani zákonnými zástupci dětí… Stačí maličkost – aby se pod dozorem učitele děti strkaly, některému se vrazila tyčinka do nosu, způsobila mu nějakou vážnou komplikaci, a před soud postaví toho učitele. Náhradu škody na zdraví by zaplatila škola, tedy nepřímo její zřizovatel – obec nebo město. Tedy odpovědnost nesou učitelé a školy. Už proto bych ji odmítla,“ říká Hamplová.   

Žádné seznamy! Co uvést do protokolu…

Od pondělí máme otevřené některé služby. Např. kadeřnické nebo kosmetické salony. Provozovatelé mají povinnost zapsat si jméno zákazníka s telefonním číslem pro případné trasování. Kdo chce službu využít, musí mít profesionálně udělaný test, nebo doklad o testu ze zaměstnání či školy, případně čestné prohlášení. A jak jde tohle dohromady s právním řádem?

„Je to absolutně v rozporu s naším právním řádem. Ostatně i Úřad na ochranu osobních údajů už zveřejnil svůj jasný nesouhlas. Něco podobného prostě v právním státě neexistuje. Žádná kadeřnice po mně nemůže chtít mé osobní údaje a informace o zdravotním stavu. Takže která kadeřnice to nebude dodržovat, a dostala by pokutu, každý právník ji z toho vyseká. Opravdu už začínám pochybovat o tom, že právo v této zemi někoho zajímá, nebo prostě ti mocní asi zkouší, co všechno si ještě necháme líbit. Obojí je skandální. Zajímalo by mne, jak chodí ke kadeřníkovi politikové, nebo jejich maminky, babičky. Že je tam v těch pražských kancelářích, kde tyto paskvily vznikají už pár měsíců, hanba nefackuje za to, co předvádějí,“ podotýká advokátka.

Podnikatelské odbory vyzvaly k občanské neposlušnosti, i k tomu, aby žádné seznamy podnikatelé nesepisovali.

„Naprosto s tím souhlasím. Žádné seznamy netvořit, a když přijde kontrola, tak uvést do protokolu, že sepis podobných seznamů je v rozporu s platným právním řádem ČR a protiústavním zásahem do soukromí zákazníků, a poslat je do… do lokality stranou civilizace, ať mluvím jako dáma. Pokud jim uloží sankce, tak k právníkovi, a bránit se,“ uvedla Hamplová. „Ostatně, pokud by se to začalo dít nějak hromadně, dá se zveřejnit vzor, aby to mohli kadeřnice a kadeřníci jen opisovat. Stát jim zkrátka ukládá povinnosti, které jsou v rozporu se zákonem, a vedením podobných seznamů riskují zase jen oni – podobně, jako učitelé děláním testů těm dětem. Víte, ono to je tak, že stát vydá opatření, ale odpovědnost hodí na ty, kteří budou tak poslušní, že ho poslechnou,“ dodala.  

Pro běžného laika situace na první pohled vypadá tak, že čeká, co rozhodne vláda. Mezi tím je aplikován pandemický zákon, o kterém běžný smrtelník akorát ví, že existuje a zřejmě může být sankcionován jinak než dřív.

„Ten zákon je tragický. Za prvé tím, jak byl přijat. Vláda se ho bála vůbec položit poslancům na stůl, byl nějakou dobu v šuplíku, ale pak se stalo, že Sněmovna neprodloužila nouzový stav, pár minut se radovala… Ale pak vláda hrubě zneužila vyděšení hejtmanů, že bez nouzového stavu to nepůjde a všichni za pár dnů, obrazně řečeno, zahyneme, vyjednala napříč spektrem pro pandemický zákon podporu, protože ‚to bude vyřešeno‘, zdánlivě v něčem ustoupila, ale, opět stručně řečeno, musela si tajně mnout ruce, protože získala zbraň, o jaké se jí v době nouzového stavu ani nesnilo,“ popisuje Hamplová.

„Myslím si, že už jsou si toho vědomi i oni politikové, co pandemický zákon podpořili, jen to nechtějí přiznat. Pandemický zákon je dnes neskutečně zneužíván, a to za situace, že o pandemii hovoříme přesto, že čísla nedosahují ani čísel epidemie. Vůbec stav tzv. pandemie by měl být zrušen, protože k tomu dávno nejsou objektivní důvody. Vůbec nezlehčuji covid, musíme se s ním jako s novým virem umět vypořádat, a některá opatření jistě mají význam, ale to, jak se neskutečně zneužil k naprosté degradaci základních lidských práv a svobod, a k znásilnění práva a principů právního státu, a to vůči každému z nás, za to by jednou měli někoho zavřít. A to zcela vynechávám právní kvalitu pandemického zákona. Ta sama o sobě  je katastrofální,“ dodala.