Případ Palachovy sebeoběti byl organizován pravicovými představiteli. Nyní se hovoří, že kontrarevoluce nebyla, jiní hovoří, že ještě bude – ona ale už je. Dubček si neuvědomuje, že je loutkou, kterou vedou pravičáci ke svým cílům. Po celý minulý rok nikdo neobjasnil, co znamená „socialismus s lidskou tváří“ (tvrdili, že je to tajné). Těžko soudit, kde by dnes bylo Československo, kdyby vojska nevstoupila. Vojska, která se nacházejí v Československu, se nacházejí na našem teritoriu v rámci Varšavské smlouvy, aby chránila naši nezávislost, sám pro sebe si písemně zhodnotil sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv situaci v sovětskými vojsky obsazeném Československu začátkem roku 1969, čili krátce před výměnou Alexandra Dubčeka za Gustáva Husáka v čele KSČ.

„Krásný Moldavan“, jak svého milce Brežněva prý pojmenovával Josif V. Stalin, patřil mezi komunistické funkcionáře, jejichž kariéra započala na sovětské Ukrajině v dobách velkého Stalinova teroru, který uvolnil prostor pro kariérní vzestup minulostí nezatížené komunisty. Během druhé světové války byl činný v Rudé armádě a účastnil se řady bojů, především jako politruk 18. armády, která se podílela na osvobozování Československa. Zúčastnil se přitom i sjezdu národních výborů Zakarpatské Ukrajiny, kde byl přijat manifest úspěšně volající po připojení této oblasti k sovětské Ukrajině.

DOKUMENTÁRNÍ FILM O L. I. BREŽNĚVOVI

Po válce postupoval Brežněv strmě vzhůru stranickou hierarchií, stanul postupně v čele Moldávie, Kazachstánu, zodpovídal za resort zbrojního průmyslu a kosmonautiky, stal se členem politbyra a v roce 1960 předsedou prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, tj. oficiální hlavou státu. Brežněvova kariéra byla klíčově spjata s Nikitou Sergejevičem Chruščovem, který se stal jeho patronem. Vzájemně se podporovali až do první poloviny 60. let, kdy Chruščovovy personální rošády a chaotické návrhy reforem vnášely pocit nejistoty i mezi členy nejvyššího stranického vedení, kteří se včetně Brežněva postavili proti svému dosud uctívanému vůdci. Chruščov, jenž byl v říjnu 1964 zbaven všech politických funkcí a penzionován, nazval Brežněva „úlisným hadem“.

Politickou moc převzalo kolektivní vedení, přičemž prvním tajemníkem sovětských komunistů se stal jako kompromisní kandidát právě Brežněv. Nejméně vadil a ostatní ho mylně podceňovali. Byl chápán jako přechodné řešení, přestože v nejvyšší funkci, k níž postupně přiřadil nespočet dalších, ve skutečnosti vydržel rovných 18 let a většinu ostatních spiklenců i konkurentů s přehledem politicky přežil.