Jak končící ministr zdravotnictví Prymula deklaroval, cílem opatření zavedených v průběhu října je snížit reprodukční číslo R skrze plošná opatření na omezení sociálních kontaktů a mobility. Tento postup se ovšem neshoduje s tím, co doporučuje profesor epidemiologie Jiří Beran ve své strategii, kterou mají PL k dispozici. Na úvod konstatuje: „Epidemický proces jakékoliv infekce má tři články. Zdroj infekce, cesty přenosu a vnímavou populaci. Pokud mají být obecně protiepidemická opatření efektivní, musí postihnout všechny tři články epidemického procesu.“ Dodává, že právě za tímto účelem jsou prováděny PCR testy, které identifikují zdroj onemocnění, aby byl izolován, k přerušení cest se zase používají 3R, tedy roušky, rozestupy a mytí rukou (k tomu Beran dodává, že čtvrtým R je rozum), aby dávka pro vnímavé osoby byla co nejmenší.

„A ochraňují se vnímavé osoby, které by proděláním onemocnění mohly mít vážné zdravotní komplikace nebo by dokonce mohly zemřít,“ dodává profesor. Zdůrazňuje, že právě identifikace této vnímavé skupiny je nejdůležitějším východiskem pro nastavení správných, účelných a přiměřených protiepidemických opatření.

A právě zde tkví kámen úrazu. Jak Beran vysvětluje, vnímavé skupiny existují při každé infekci. Jedna proděláním infekce získá jen imunitu, druhá je naopak zdravotně postižena. Omyl Prymulovy strategie je prý v tom, že skupina vnímavých je špatně určena. „V národní strategii České republiky v boji proti covid-19 se pořád a mylně zabýváme celou populací a považujeme ji jako vnímavou a ohroženou, ačkoliv ohroženou skupinou jsou podle statistických dat osoby starší 65 let, které až v 93 % přispívají nejen do statistik úmrtí, ale i do statistik hospitalizací,“ píše profesor.