„Kvapem přibývá těch, co by si rádi (za jidášský groš) zkusili jho a vazalskou halenu.“ Plukovník ve výslužbě Pavel Skácel, bývalý vedoucí projektu Péče o válečné veterány, který je s nimi stále v kontaktu, připomíná, že kvapem ubývá těch, co pohnutou a pro náš národ tragickou dobu zažili a pamatují. „Mladší rychle zapomněli na ztrátu 360 000 lidí příslušníků našeho národa,“ varuje.

Ve dnech výročí okupace a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava připojila řada politiků své komentáře. Na jeden z nich reaguje i Skácel. „Slovíčkaření (autonomní) má zahalit podstatu, kdy náš stát okleštěný o takzvané Sudety, byl pouhopouhým protektorátem. Kde se toho málo smělo a hodně nesmělo. Přibývá lidí a mezi ně patří i autorka citátu (který není z její jiným směrem vzdělané hlavy), kteří mají za úkol mísit dojmy s pojmy. Působit více na city (jak je zvykem) a méně na rozum. Novodobí kvazihistorici, quislingové a propagandisté v médiích se nám snaží podsouvat, že nacismus a Hitler udělali sice nějaké ty chybky, ale v zásadě správně bojovali proti komunismu. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně příslušníci mladé generace.“ 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová totiž k výročí na sociální síti mimo jiné uvedla: „Před 82 lety začali nacisté s okupací Čech, Moravy a Slezska a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava. Temná stránka našich dějin, která zničila život mnoha občanů. Zatímco za tuto okupaci proběhla omluva a pokání, jiní okupanti i dnes otevřeně vyhrožují. Nezapomeňme.“

Reakcí se pak ve veřejném prostoru objevilo opravdu požehnaně, a tak pro jistotu šéfka Topky přidala vysvětlení: „K některým reakcím: Je nezpochybnitelnou pravdou, že Hitlera podporovala velká část Němců mimo jeho stranu a ti měli na teroru naší země svůj podíl. Část Němců však byla také nacisty terorizována. Kolektivní vina je vždy špatně a končí masakry. Jako např. na Švédských šancích.“

I k tomu přidává Skácel svůj komentář: „Ti, co dodávají té paní ‚noty‘, by měli být více přesvědčiví. Její dokreslující odpověď je taková politicko-historická holomajzna. Vybrala si z reakcí, co se jí hodilo. Nic neřekla o podstatě protektorátu a těžké době, kdy nikdo nevěděl ani dne ani hodiny. Myslím příslušníky národa, kteří v té těžké době nepřestali být lidmi a vlastenci. Odkaz na přerovské Švédské šance ukazuje, kam směřuje paní předsedkyně a její další kolegové. Ukázat na excesy z konce války a vypíchnout to, s čím by se v budoucnu dalo (po vzoru jiných našich quislingů) vystoupit i na výročních dnech Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Začínám věřit těm, co tvrdí, že po nástupu takových Pekarových a jim podobných budou mít Benešovy dekrety jepičí život. Němci sami nemají nárok žádat jejich zrušení. Avšak když o jejich likvidaci požádají naši ‚skvělí a vstřícní‘ zastupitelé, podpoření zaprodanou sebrankou v Bruselu, nezbude Němcům než souhlasit. Určitě při tom zamáčknou slzu (od smíchu) v oku.“  

Ne, omluvy nestačí. Celé náruče květin nestačí! 

Německý velvyslanec v Praze Christoph Israng položil v den výročí květinu k pomníku T. G. Masaryka před Pražským hradem. Na sociální síti Twitter pak k tomu poznamenal, že s velkou bolestí myslí na utrpení, kterým si museli za 6 let německého útlaku Čechoslováci projít. Konkrétně uvedl, že „zažili nezměrné bezpráví a utrpení.“ „S velkou bolestí a úctou vzpomínáme na oběti této temné kapitoly česko-německých dějin.“

Takový projev omluvy ale některým nestačí. „Celé náruče květin nestačí. A jsou i jiná příkladnější pietní místa pro položení květin, třeba v Kobylisích. Jeho nelíčeně líčená bolest není omluvou. Sociální síť, kterou lze dnes z jakýchkoliv důvodů zablokovat (viz USA) mi nepřijde jako ta správná platforma pro tato vyjádření,“ hodnotí Skácel.