„Proč komunistická nomenklatura ‚utekla od moci‘, kde selhali reformátoři a kdo je nahradil?“ Debatu o sametové revoluci na tohle téma pořádalo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes rerum minulý týden v pražském Klubu techniků. A tady jsou některé její závěry...
Havel jako špajz
Jakou roli hrál Václav Havel v převratných událostech kolem roku 1989 a co si o něm myslíte? Zeptal se vzhledem k očekávanému desátému výročí úmrtí Václava Havla reportér ParlamentníchListů.cz konkrétně. Pak byl dán prostor ještě dalším otázkám. Místo nich dva starší pánové povykládali o svých zážitcích, jak už to při podobných debatách bývá. A potom panelisté odpověděli. „Mohu hodnotit jen to, co se odehrálo. Václav Havel pro mě navždy zůstane člověkem, který dodržel své slovo, i když už ho dodržet nemusel,“ sdělil krizový manažer Ladislav Žák, jenž byl na přelomu let 1989 až 1990 vedoucím oddělení Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže a zároveň Komunistické strany Československa.
„Ohledně Václava Havla máme problém. V našem prostředí je totiž zároveň i symbolem. Byl to člověk, je to symbol, je to takový špajz, do kterého si každý přijde a vybere si to, co se mu hodí,“ začal nezávislý historik Michal Macháček, jenž je autorem vysoce ceněného životopisu o posledním komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi. „Švédský stůl, řekl bych,“ doplnil Žák. „Je terčem všech možných projekcí. Přes Havla se může útočit i na sametovou revoluci v roce 1989. Jeho role je ale mnohem složitější. Velkou negativní službu Havlovi udělali mýtotvůrci, kteří ho vynášeli do nebe a nebyla možnost jakékoliv kritiky,“ pokračoval Macháček s tím, že má rád Havlovy hry.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský