Stovky lidí zaplnily sál Besedního domu Filharmonie v Brně při návštěvě kandidáta na prezidenta generála Petra Pavla, který hned ze startu připomenul fáze své kariéry.
„K armádě jsem se dostal spíš náhodou. Byl jsem sice synem vojáka, ale moc často jsem ho neviděl. Vojáci byli často na cvičeních, byl to příležitostný otec. Když mi pak dali možnost jít na gymnázium bez absolvování devítky, připadalo mi to hodně atraktivní. Náboráři slibovali hory doly, lákalo mě, že budu děla něco, co se mnozí neodváží. Že by mělo jít o službu režimu, mně tehdy vůbec nepřipadlo, až mnohem později,“ popisoval generál.
„Kariéru jsem si opravdu prošel od národní úrovně až po strop, na národní úrovni jsem působil jako náčelník generálního štábu, pak jako předseda vojenského výboru NATO,“ dodal. Nejraději ale sloužil v Prostějově u speciálních sil, v elitní jednotce. „Postupně k nám přijížděli příslušníci amerických, francouzských i izraelských speciálních sil, přinášelo to odezvu, protože se všichni mohli na akcích podílet.“ To bylo pro generála Pavla období, na které nejraději vzpomíná.
Často zmiňovaná otázka o členství Petra Pavla v KSČ tentokrát padla od moderátora jako druhá.
„V začátcích kariéry mně to nepomohlo vůbec v ničem. Odebral jsem si část platu za pravidelné členské poplatky. Když se setkávám s názorem, že to bylo z mé strany pokrytectví, případně snaha vytřískat z toho co nejvíce, vždycky říkám, snažil jsem se dostat k útvaru, který měl naopak jeden z nejtěžších výcviků v armádě. Většinu času, roku jsme trávili někde po lesích, v zimě, v létě, volného času minimum, k tomu velká zodpovědnost, jak materiální, tak za lidi,“ popisoval Pavel.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá