Již v květnu 2020 se mediálně provalil problém rozporů mezi soudem vyhotovenou protokolací z hlavního líčení a zvukovými záznamy z jednotlivých dnů hlavního líčení, když z dostupných informací se jednalo o natolik rozsáhlé rozpory, v důsledku nichž byl následně krajský soud nucen po více než roce od vyhlášení rozsudku vyhotovit kompletní novou doslovnou protokolaci ze všech dnů hlavního líčení vyjma dne vyhlášení rozsudku.

Jedná se o krok v justici velmi nestandardní, avšak tímto počinem již nedošlo k nápravě stavu, když na původní nesprávnou protokolaci se přímo odvolává předsedkyně senátu v celkem 106 bodech odůvodnění odsuzujícího rozsudku.

Pochybnosti přitom vykazuje už samotné vyhlášení tohoto rozsudku. Prvních několik rozporů redakce přinesla v dubnu. Nyní se budeme věnovat dalším.

Děláme v podstatě jediné: konfrontujeme soudní, písemný rozsudek s doslovnými vyjádřeními, která byla během procesu ke slyšení. Ačkoli to možná působí paradoxně, jedna a jedna v tomto případě rozhodně nedávají dvě.

Jako první otevíráme rozsudek shora uvedené soudkyně Říhové, kde se píše: „Obžalovaný Trokan nikdy netvrdil, že by za zprostředkování prodeje obrazu Mukačevo nebo jakéhokoli jiného obrazu daroval poškozenému (Mgr. Kudrnovi, pozn. redakce) více než jeden obraz. (…) Nepřesvědčivá byla v tomto ohledu i vyjádření obžalovaných, a především obžalovaného Trokana, který svou verzi o darování před soudem několikrát zopakoval, ale při hlavním líčení dne 11. 4. 2019 se v přítomnosti poškozeného Kudrny omezil pouze na vyjádření, že trvá na tom, co před soudem uvedl k oběma obrazům dříve, a údajnému darování obrazů se dále nevěnoval.“