„Pokud nedostaneme od MPSV výjimku, budeme muset zrušit 105 míst. Jedná se o pětinu naší celkové kapacity a desetinu veškeré kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Přibyde případů, kdy budou sourozenci rozděleni podle věku do různých ústavů, protože prakticky jen Klokánky jsou schopny přijímat děti bez ohledu na věk. Může se stát, že to dopadne jako s mateřskými školkami. Přitom dětí, které potřebují okamžitou pomoc, přibývá. Protože průměrná doba pobytu v Klokánku je půl roku, zrušení stovky míst se bude týkat dvou set dětí ročně. Státní příspěvek i dotace MPSV na Klokánky se prudce snížily. Kdyby nás nepodporovala veřejnost a kdyby nám v letošním roce jeden z našich příznivců nepůjčil 25 milionů korun, tak už by Klokánky zřejmě skončily,“ říká na úvod předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD) a zakladatelka unikátního projektu Klokánek Marie Vodičková. Prý se jim nikdy takhle špatně nevedlo.

Nová novela zákona

Kvůli novele zákona o sociálně právní ochraně dětí prý Klokánek přišel od ledna 2013 o padesát milionů korun. Problém je v tom, že nedostává příspěvek na děti, které jsou nepřítomné déle než jeden den ani na děti, které jsou přijaty na místa uvolněná po dlouhodobých propustkách, tedy když už jsou děti zpět ve vlastní rodině nebo v rodině náhradní a čeká se jen na rozhodnutí soudu. Tyto trvale nepřítomné děti nám totiž započítávají do stavu a děti přijaté na jejich místa, třeba i na rozhodnutí soudu, jsou prý v Klokánku nezákonně. Celý státní příspěvek se odečítá i v případě krátkodobé návštěvy dítěte u rodičů a dokonce i při pobytu dětí v nemocnici. My ale na tu dobu nemůžeme „tety“ propustit ani přestat hradit energie," podotýká předsedkyně FOD.

Navíc se prý začaly zpožďovat platby někde i o tři měsíce. „Je to likvidační, dál se kvůli tomu propadáme do dluhů, nejsme ani schopni platit včas mzdy našim zaměstnancům,“ podotýká. Novela byla navržena za ministra Jaromíra Drábka a když se projednávala, padala ujištění, že to Klokánky nepoškodí.

Příběhy dětí z Klokánků

Do Klokánků se dostávají děti ve velmi zbídačeném stavu, většinou všichni sourozenci najednou. Jako třeba roční Jiříček, tříletý Mareček, čtyřletá Markétka, pětiletá Verunka a šestiletý Vojtíšek v Jindřichově Hradci. Děti byly extrémně zanedbané, apatické, bledé, podvyživené, špinavé, zapáchající, s četnými modřinami a stopami po pálení, zřejmě cigaretou. To se stalo před třemi lety.

Ve stejné době přivedla do Klokánku Hostivice pětiletou Drahušku její babička s tím, že je to za trest. Uvedla, že už ji nechce, protože holka lže a krade jídlo, za to je trestána, ale nepomáhá to. Dívenka byla při příjmu hladová, zanedbaná, ve špinavém a potrhaném oblečení. Snědla dva talíře jídla a ptala se po dalším. "Po vysvlečení jsme s hrůzou zjistili, že má promodralé a omrzlé nožičky i ručičky, na obličeji a po těle modřiny a jizvy a na chodidlech boláky a nafouklé bříško. Holčička byla ihned hospitalizována v nemocnici," podokly zaměstnankyně Klokánku.

Před časem se stal jiný případ. K smrti vyděšenou africkou dívku přivedla do Klokánku v Praze 4 učitelka. Dívenku přivezl do Čech z Konga její otec a ubytoval ji u své známé. Dívka neuměla česky, jen mluvila trochu francouzsky. Učitelce se svěřila, že tajně vyslechla otcův telefonát, ze kterého vyplynulo, že má v úmyslu prodat ji v Německu k prostituci. Proto jí zfalšoval v osobních dokladech datum narození tak, aby byla o dva roky mladší a pro zákazníky přitažlivější. Velmi přesvědčivě tvrdila, že je jí šestnáct let, podle dokladů jí ale mělo být jen čtrnáct.

Nedostanou výjimku?

Podle novely smí být v jednom zařízení 28 dětí. MPSV ale může udělit výjimku. Šest Klokánků dostalo výjimku do konce roku 2014. Nyní by se však mohlo stát, že ji nedostane. „MPSV tvrdí, že ostatní zařízení se přizpůsobila zákonu a snížila kapacitu. Ve skutečnosti ji ale nikdo snižovat nemusel. Samostatná zařízení, provozovaná většinou neziskovkami, měla vždy méně než dvacet míst. Většinu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provozují dětské domovy a kojenecké ústavy, které také neměly v zařízení víc než 28 míst, vedle toho ale mají desítky dětí v ústavní výchově. Pod jednou střechou je tam tedy víc dětí než v „přespočetných“ Klokánkách. Děti v režimu ústavní výchovy však úřady do kapacity zařízení nezapočítávají na rozdíl od nepřítomných dětí v Klokánku. Přijde mi to trochu absurdní,“ stěžuje si Vodičková.

V tomto ohledu se jedná i o spor koncepcí. Jde o to, jestli je lepší více bezprizorních dětí vychovávat v pěstounských rodinách anebo v podobných zařízeních, jako je Klokánek, v ústavech a dětských domovech. Navrch získává koncepce pěstounské péče a různé neziskovky dohlížející na pěstouny dostávájí podle Vodičkové nově zavedený státní příspěvek, který se vyplácí na rok dopředu a nemusí se vracet, pokud na něj nárok trval alespoň půl roku. Prý se z toho stává byznys. Ostatně počty pěstounů narostly na 11 000, přesto je jich podle Vodičkové málo, zejména těch dlouhodobých.

Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, proto mohou přijímat děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí, tedy předběžného opatření nebo rozsudku, žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale i na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která malé dítě nalezne opuštěné nebo v jiné krizové situaci. V těchto případech mohou děti v Klokánku zůstat i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření.