„Za těch pár se let se toho stalo strašně moc,“ konstatoval na úvod svého vystoupení Stropnický, aby následně vzpomenul, že ministerstvo přebíral v dlouhodobě podfinancovaném stavu a navrch v období, kdy v rezortu obrany byly snahy proinvestovat co největší finanční obnosy, s čímž se prý poutá řada historek a podivných akvizic. 

 

Když se tedy v lednu 2014 sestavovala vláda, na ministra obrany se dle Stropnického dlouhá fronta nestála. Když odpadli i ti racionálnější zájemci, zůstalo to nakonec na Stropnickém, jenž dle svých slov usedl na výbušnou židli, která se ukázala být ještě výbušnější, než slibovala.

 

Ministr obrany připomněl, že v lednu 2014, kdy jeho vláda zahájila mandát, byl Majdan v plném proudu, nicméně zelení mužíčci ještě na Krymu neúřadovali. O dva měsíce později však na poloostrově proběhlo referendum, v němž tamní obyvatelé „svobodně pod kulomety vojáků“ odhlasovali připojení k Rusku. „A od té doby se to nezastavilo. Já jsem v situaci ministra obrany ČR, která se dá jen těžko srovnat se situací mých předchůdců,“ uvedl Stropnický.

 

Ukrajina? Žádný zamrzlý konflikt

 

Aby toho nebylo málo, Ruská federace prý porušila mezinárodní smlouvy a mezinárodní právo, zmocnila se ostrova a začala výrazně podporovat separatistické tendence na východě Ukrajiny se zjevným cílem dokázat, že jakýkoliv establishment, který nebude pod její kontrolou, je Ukrajinu neschopen nějakým způsobem vést. 

 

To se dle Stropnického odehrává do dneška. Minsk, neminsk, příměří, nepříměří. „Prakticky dodnes tam každý den dochází k obětem na životech, byť ne v takovém počtu jako před půl rokem či rokem. Já se tu situaci docela bráním nazývat zamrzlým konfliktem, protože to je prostě docela otevřený konflikt a v blízkém horizontu nemá pro obchodní zájem Ruska uspokojivější řešení,“ míní Stropnický.

 

K Ukrajině posléze přibyla migrační vlna, jejíž příčinu spatřuje Stropnický v „některých ne úplně zdařilých a promyšlených zásazích“ na severu Afriky a Blízkém východě. „Vzniknul takový prapodivný útvar ISIL/DAEŠ, který na rozdíl od všech předchozích teroristických organizací dokázal vytvořit kvazistátní struktury a svojí bezprecedentní brutalitou překonal všechno dosavadní s výjimkou Pol Potova režimu v Kambodži. To vše za cílevědomého vizualizovaného násilí následně programově šířeného po celém světě,“ objasnil ministr.

 

Řádění takzvaného Islámského státu dle Stropnického vyvolalo uprchlickou krizi, která si prý vynutila nemalé chyby některých čelných politiků, jež se zase staly palivem pro jiné politiky, kteří se na krizi profilovali a profilují. V této souvislosti hovoří Stropnický o nárůstu hnědých nebo nahnědlých politických evropských stran. 

 

Byť se sám označuje za europeistu, Evropskou unii tváří v tvář uprchlické krizi kritizuje za „určitou standardní sklerotičnost“ neboli neschopnost věci v reálném čase racionálně vyřešit. 

 

Na tomto místě Stropnický přidal vsuvku o holandském referendu, v němž tamní obyvatelé odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. „Přátelé z pobaltských zemí na to mají jasný názor, jak se referendum odehrálo. Připouští jistou nemalou manipulaci a mají na to nějaké doklady,“ odhalil politik. 

Následně se Stropnický obul do britského politika a čelného bojovníka za Brexit Nigela Farage. S odkazem na svoji někdejší kariéru v showbyznysu uvedl, že pozná, jaké byly Farageovy skutečné motivy a cíle. Britský politik to prý konec konců práskl na sebe sám, když po referendu o členství Británie v EU prohlásil: „Teď už se mi nikdo smát nebude.“

„Myslím si, že to bylo to hlavní, co řešil. Bohužel se u toho stala taková drobnost, že Británie opustila Unii, nebo se k tomu složitě a bolestně chystá. Tento drobný úžas zmizel v Evropském parlamentu a myslím, že o něm už nikdy moc neuslyšíme, neboť svůj úkol již splnil,“ tuší Stropnický, podle něhož Británie jako zásadní součást evropského bezpečnostního prostoru naštěstí nezpochybňuje své členství v Severoatlantické alianci.

Konvoj USA: Lidé viděli, že Američané jsou přátelští

„Jsme v situaci, která má daleko k tomu, aby byla selankou. Ač se mnou můžete někteří polemizovat, reakce na ruskou agresi v rámci Aliance byla a je jednoznačná a poměrně razantní,“ navázal Stropnický s tím, že v NATO se i přes nuance v názorech daří držet jednotnou linii, o čemž dle něho svědčí například závěrečný dokument summitu NATO, v němž byly pobaltské státy ujištěny, že jim v rámci odstrašení bude přidána ochrana.

„Určitě jste zaznamenali, že přes naše území přešlo několik poměrně významných vojenských kolon. Má to několik důvodů včetně psychologického, aby občané viděli, že existuje něco jako armáda, vojáci, kteří nejsou nepřátelští, nýbrž spojenečtí,“ vysvětlil Stropnický.

„Ve světle koketérií a apartních debat, pro nás je to zásadní moment. Pro zachování demokratického křesťanského prostoru je transatlantická vazba a Aliance jako její ztělesnění základ. Pokud chceme udržet to, k čemu jsme se po listopadu 1989 zavázali, a já myslím, že je to zásadní kyslík pro naši zemi, tato vazba je pro nás klíčová a musíme dělat všechno pro to, aby byla podporována a prohlubována,“ dodal ministr obrany.

V této souvislosti Stropnický zdůraznil, že byť všichni po dobu působení Baracka Obamy jako nejvyššího představitele USA mluvili o odklonu Spojených států od Evropy, on musí říct, že jeden z vedlejších efektů dění na Ukrajině, je i to, že USA přehodnotily svůj postoj a hlásí se o odpovědnost za evropský bezpečnostní prostor.

Evropské státy by však dle jeho názoru neměly pouze spoléhat na americkou pomoc, nýbrž se o svou obranu postarat také samy. Stropnický tak dal za pravdu republikánskému kandidátu na příštího amerického prezidenta Donaldu Trumpovi, že Evropa musí vydávat na svou obranu víc.

„Je to zvláštní, ale více než 70 let po druhé světové válce a jistý blahobyt způsobilo, že evropský občan bere mírovou situaci jako automatismus a mandatorní skutečnost, která je sama od sebe. Teď víme, že to tak není,“ podotkl Stropnický.

Matky volají, ať obnovíme povinnou vojnu

Za Česko může jeho ministr obrany říci, že rozpočet na obranu v následujících letech poroste. Příští rok by se měla armáda dostat přes 50 miliard, což  prý už umožňuje rozvoj, nikoliv jen údržbu vojska. „Česká republika tedy nemusí podléhat sebemrskání,“ zdůraznil Stropnický s tím, že sice nejsme srdcaři jako Poláci, ale i u nás údajně řada mužů středního věku cítí povinnost sloužit vlasti.

„Volání po obnovení základní povinné vojenské služby je poměrně hlasité, speciálně od matek, které si od toho slibují, že se jejich mamánek konečně naučí srovnat si boty a žehlit. Ale to je na delší debatu a chtělo by to výrazný politický konsenzus a hodně peněz,“ pobavil ministr přítomné.

O společné evropské armádě Stropnický příliš valné mínění nemá i přes to, že její zavedení propaguje premiér Bohuslav Sobotka. Ministr varuje před vyvoláváním očekávání u občanů, kteří by mohli být zklamaní, kdyby se evropskou armádu nepodařilo vytvořit. EU by potom mohla dle jeho mínění ztratit důvěryhodnost.