„Musím říct, že můj dosavadní kontakt s politikou byl pro mne ve většině případů odstrašující a rád bych se od toho prostředí držel dál. Stačí sledovat to, co se děje, jak to funguje, a člověk musí dospět k závěru, že při veškerém respektu k prezidentu Havlovi a jeho ideálům jeho představa nepolitické politiky, čisté politiky, byla iluzí, protože politika je z principu boj o moc, v němž jdou zásady a většinou i slušnost stranou. A takového boje se já účastnit nemusím a nemíním," říká v knize V první linii, kterou sepsal muž mnoha profesí Vladimír Mertlík a vydalo nakladatelství Academia, armádní generál a žhavý kandidát na post prezidenta Petr Pavel. Zajímavé pasáže obsáhlé a bohatě fotograficky vybavené publikace, která vyšla poprvé v roce 2019, vám nyní přinášíme...

Pavlové o StB

Otec byl pro něj vzorem i respektovanou a trošku obávanou autoritou, píše se na začátku kapitoly Jak daleko padá jablko od stromu. O pár stránek dál je pod kapitolou Kořeny přímo rozhovor s Josefem Pavlem, ve kterém jmenovaný mimo jiné říká, jak synovi Petrovi radil: „Péťo, dej si pozor! V každé četě je jeden agent StB, v každé rotě jeden důstojník a v každém pluku dva důstojníci StB a kontrarozvědka... Kontrarozvědka není armáda a kašle vám na počet vašich seskoků, výkonnost a tak dále. Jen bude pořád hlídat, co kde plácneš! Jen vám budou komplikovat a ztěžovat život."

Prezidentský kandidát Petr Pavel v asi nejotevřenějším rozhovoru o své minulosti pro Blesk.cz před dvěma lety řekl: „Táta pracoval ve vojenském zpravodajství, kde měl na starost elektronický průzkum zahraničních armád. Když jsem teď procházel svoje složky před zveřejněním, narazil jsem na odkaz, který vedl k pro mě nové informaci, že byl agentem vojenské kontrarozvědky (VKR), která organizačně patřila pod StB. Jeho zaměřením byla ochrana utajovaných skutečností na jeho pracovišti. Ze spisu také vyplývá, že na základě jím poskytnutých informací nebyl zatčen žádný člověk." Na otázku Blesku.cz „Jak to na vás osobně zapůsobilo, když jste si to přečetl?" odvětil: „Překvapilo mě to, nikdy jsme o tom s tátou nemluvili. A už se ho ani nezeptám, protože před necelým rokem zemřel. Pro mě však zůstane člověkem, kterého jsem měl rád, vážil si ho pro mnoho věcí a kterému za mnoho vděčím."