Francouzský prezident Emmanuel Macron totiž prohlásil, že je nutné při řešení válečného konfliktu hledět také na otázku záruk pro Rusko. Označil to za jedno z klíčových témat, o kterém Putin opakovaně mluvil – tedy obava, že zbraně ohrožující Rusko dojdou se Severoatlantickou aliancí až k jeho dveřím. Macronova slova vyvolala bouřlivou reakci – ať už těch, kteří odmítli jakékoliv záruky Rusku poskytovat, když ono samo útočí na cizí stát, až po souhlasné komentáře, že bez těchto záruk nelze válku ukončit. Šedivý se domnívá, že Macron hledá cestu, jakým způsobem konflikt zastavit, a jednou z cest je diskutovat s Ruskem. „To není jen jeho názor. Otázka zní, za jakých podmínek by se s Ruskem mělo jednat? To je kámen úrazu, který bude diskutován, a Macron nevysvětlil, o jakých zárukách pro Rusko mluví. Jak naznačil, záruky nemohou překračovat polskou a ukrajinskou suverenitu,“ řekl.

Navíc připomněl, že podmínky nebudou postaveny bez souhlasu Ukrajiny a dalších, kterých se konflikt týká. Ohledně zbraní kolem Ruska vysvětlil, že zbraně už rozmístěné jsou a musely by se stahovat. „Je skutečně potřeba zjistit, co přesně záruky představují a jak daleko bychom měli jít. Rusové by měli mít i nějaké závazky z naší strany, že se nenaruší jejich zásadní národní zájem, ale další otázka zní, do jaké míry jsme schopni akceptovat jejich požadavky, které jsou v současné době s těmi našimi téměř neslučitelné,“ uvedl Šedivý.

Rozšiřování NATO je už jen o Ukrajině a Gruzii

Ohledně dalšího rozšiřování NATO na východ, jak bylo vyloučeno po rozpadu Sovětského svazu západními zeměmi a potvrzeno tehdejším ministrem zahraničí Německa Hansem-Dietrichem Genscherem, se podle názoru generála Šedivého jedná už pouze o Ukrajinu a Gruzii – i vzhledem k tomu, že o vstupu Finska a Švédska do NATO je de facto rozhodnuto a zbývají dva státy, tedy Ukrajina a Gruzie. „Ale zatím ani jeden nesplňuje základní podmínky vstupu do NATO. Myslím, že dnes je to poměrně akademická debata, která nemůže dojít k pozitivnímu závěru ani ve směru ano, či ne. Debata, zda by Gruzie měla vstoupit do Severoatlantické aliance, neřeší problém části okupovaných území, které Rusko získalo v roce 2008. A to samé je problém na Ukrajině. My mluvíme o tom, že bychom měli dávat záruky o tom, že se nerozšíří Severoatlantická aliance k ruským hranicím, ale v zásadě takové podmínky dnes neexistují,“ vysvětlil.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR rovněž pro ParlamentníListy.cz sdělil, že každý z těchto států má mít obecně právo rozhodnout se, jaká bude jeho budoucnost a začlenění do bezpečnostních struktur. „Jestli se někdy v daleké budoucnosti rozhodne o Ukrajině nebo Gruzii a jejich vstupu do NATO, jde o jejich suverénní rozhodnutí tak jako naše. Ale jak říkám, dnes je to spíše akademická debata,“ poznamenal. Jiří Šedivý tak znovu upozornil, že v případě hypotetického scénáře vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO by se do NATO přenesl i konflikt Ukrajina – Rusko, který není vyřešen. I kdyby Ukrajina vytlačila Rusko ze svého území, stane se určitě nejzásadnějším problémem Krym, který Rusové nevydají. Ukrajina by se ho musela vzdát, což je pro Ukrajince neakceptovatelné.