Již v květnu 2020 se mediálně provalil problém rozporů mezi soudem vyhotovenou protokolací z hlavního líčení a zvukovými záznamy z jednotlivých dnů hlavního líčení, když z dostupných informací se jednalo o natolik rozsáhlé rozpory, v důsledku kterých byl následně Krajský soud nucen po více než roce od vyhlášení rozsudku vyhotovit kompletní novou doslovnou protokolaci ze všech dnů hlavního líčení.

Pochybení soudkyně Ivy Říhové z Krajského soudu v Praze při vyhotovování protokolace o hlavním líčení bylo shledáno opodstatněným také ministerstvem spravedlnosti. Z podkladů, jež má redakce k dispozici, vyplývá, že v průběhu řízení došlo k pochybením v protokolaci i při vyhotovování rozsudku.

V minulém textu jsme slíbili, že se budeme zabývat konkrétními fakty. Redakce proto přináší přehled hned několika do očí bijících nuancí, které zásadně mění pohled na celou projednávanou kauzu. Ta mimochodem směřuje k senátu soudce Radka Hartmanna u Vrchního soudu v Praze.

Nyní se ovšem vraťme o několik let nazpět.

Ukážeme rozdíly v tom, jak někteří svědci hovořili před policií, před soudem, a jak nakonec byla jejich slova interpretována v rámci písemného rozhodnutí zmíněné soudkyně Říhové.