Vojenský zásah v Sýrii zvažují zejména USA poté, co byly na východním předměstí Damašku 21. srpna nasazeny chemické zbraně. Americký prezident Barack Obama v sobotu prohlásil, že USA by měly v Sýrii provést vojenský úder odvetou za chemický útok, který má podle něj na svědomí režim prezidenta Bašára Asada. Ten dnes uvedl, že Sýrie dokáže čelit jakémukoli útoku zvenčí a že hrozby USA ji neodradí od boje s povstalci.

"Obávám se, že vojenský zásah nic nevyřeší. Navíc asi bude bez svolení Bezpečnostní rady OSN. Největší obavy jsou ale z toho, že ani příznivci zásahu nedokážou říci, co by mělo být jeho výsledkem. Kam až by se mělo jít a kdo by Bašára Asada nahradil," uvedl Schwarzenberg.

Metody Asadova režimu jsou podle bývalého ministra otřesné, nikdo ale neví, kdo by se po vojenském zásahu chopil moci. "Je smutnou skutečností, že na straně povstalců nabývají na síle spíše islámští sunnitští extremisté než demokratické liberální síly. Není vyloučeno, že by vraždění po zásahu nabylo ještě obludnějších rozměrů než dnes," podotkl Schwarzenberg.

Dvě zla

Podle Zemana se v Sýrii potýkají "dvě zla", na jedné straně světský diktátor a na druhé náboženští extremisté, zopakoval dnes prezident v pořadu Partie televize Prima. "V žádném případě ani jeden z těchto pólů nestojí za podporu," řekl. Náboženské fanatiky mezi syrskými povstalci podle Zemana vede Al-Káida. "Pokládám vojenský útok na Sýrii ve prospěch Al-Káidy za absolutní nesmysl," dodal. Vojenský zásah z českých vrcholných politických představitelů nepodporuje ani premiér v demisi Jiří Rusnok.