Pokles důvěry v demokracii a strach z globalizace – to jsou dle Halíka jedny z největších výzev, kterým čelí současný svět. 

„Globalizace má světlé i stinné stránky,“ upozornil Halík. Do prvního ranku řadí teolog kupříkladu pád komunismu ve střední a východní Evropě. Je totiž přesvědčen, že komunistické režimy založené na centrálně řízené ekonomice a cenzuře nemohly ustát střet s volným trhem a svobodou myšlení.  

Dnes jsme však dle něho spíše svědky nebezpečných reakcí na proces globalizace, mezi něž Halík řadí obživnutí nacionalismu, kulturní války či etnickou a náboženskou netoleranci.

Obava z toho, co by mohl přinést proces globalizace, se dle Halíka dokonce objevila nedávno i v takových zemích, jako jsou USA a Spojené království, které teolog považuje za pionýry globalizace. V případě Spojeného království se jedná o brexit, jenž Halík chápe jako pokus vrátit se zpátky do minulosti, do dob izolacionismu. Ve Spojených státech zase prý můžeme sledovat „šokující úspěch ošklivého populisty Donalda Trumpa“.

Teolog také poukazuje na růst nacionalismu, šovinismu a neofašismu ve Francii a Německu, stejně jako na úspěch populistických politiků v postkomunistických zemích.

Tato fragmentace světa je dle Halíka úzce spjata s rozvojem sociálních sítí, které na rozdíl od masmédií své uživatele spíše rozdělují, než spojují. Teolog kritizuje, že se lidé na sociálních sítích ocitají v jakési názorové bublině, neboť mají tendenci se obklopovat těmi, kdo mají stejný názor, a takto se utvrzovat ve svém vidění a chápání světa.

Islám, Evropa a hodnoty

Halík dále upozornil na to, že strach z globalizace je živnou půdou pro fanatismus a fundamentalismus. „Náboženství se pro některé kruhy stalo výrazem identity určité kultury, nástrojem obrany této identity a později hlavní příčinou odvetného útoku,“ tvrdí Halík. Tento předpoklad se dle jeho názoru týká zvláště islámu. Teolog však jedním dechem dodal, že problém nespočívá v islámu samotném, nýbrž v selhání sekulární verze arabského nacionalismu. Když se arabští diktátoři snažili sekularizovat společnost a nepovedlo se jim to, umetli prý cestičku náboženskému fundamentalismu.

Teolog rovněž zdůraznil, že není pravda, že islámská víra se stala fanatickou. Víra je dle jeho názoru spíše nástrojem v rukou politických fanatiků, kteří její sílu a sílu náboženských symbolů využívají pro své účely.

Islámský fundamentalismus je dnes dle Halíka jakýmsi tmelem třetího světa i tím, co spojuje migranty a chudé lidi a zmatenou omladinu v bohatých zemích. Jaký rozdíl oproti Západu, který prý dnes žádný takový společný hlas nemá. „Říkáme, že migranti ohrožují naši identitu, ale co je naše identita? Žádáme po migrantech, aby se přizpůsobili našim hodnotám, ale jsme schopni říci, co jsou vlastně naše hodnoty?“ táže se Halík.

Demokracie a kapitalismus

Druhým nejvíce skloňovaným problémem dnešního světa je dle teologa klesající důvěra v demokracii. Halík upozorňuje, že demokratické mechanismy, které fungují uvnitř národních států, nemohou být mechanicky přeneseny na nadnárodní úroveň.

„Volný trh a kapitalismus nejsou tak úzce svázány s politickou svobodou a demokracií, jak jsme si mysleli. Antický model autoritářského státu se zdá být efektivnějším a vhodnějším prostředím pro kapitalismus než pomalá, byrokratická demokracie. Neviditelná ruka trhu nedokáže vyřešit všechny problémy – třeba jako neviditelnou ruku korupce,“ objasnil Halík.