Jednou z prvních veřejně činných osob, se kterými se po svém zvolení setkal prezident Petr Pavel, byl šéf BIS Michal Koudelka. Prezident ho po jednání ujistil, že na rozdíl od Miloše Zemana jej při první příležitosti povýší na generála a dodal, že s informacemi od Koudelkovy BIS se mu bude vládnout mnohem lépe. Chtěl by se s ním scházet pravidelně.

Investigativní novinář Jaroslav Kmenta na jeho prohlášení reagoval v komentáři pro Reporter.cz varováním, že se jedná o první neprozřetelnost nově zvoleného prezidenta.

Michal Koudelka je hvězdou všech odpůrců Miloše Zemana a také všech zastánců ostrého kurzu proti Rusku. BIS pod jeho vedením na nebezpečí z Kremlu trvale upozorňuje.

Podle Kmenty, který se světem tajných služeb zabývá dlouhodobě, ale pověst skvělého zpravodajce trochu připomíná jiného Koudelku – Františka z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, který působí dojmem skvělého judisty, protože mu přivřeli do dveří sako a nejde s ním hnout.

Koudelka Michal si buduje image skvělého zpravodajce, odhalujícího ruské špiony. K tomu je na šéfa tajné služby zcela mimořádně mediálně viditelný a ve svých výstupech výrazně přesahuje kompetence rozvědky, třeba když veřejně uvažoval o tom, jak se má ve škole vyučovat dějepis, nebo když označoval veřejnou kritiku předsedů parlamentních komor Pekarové a Vystrčila jako rozvracení státu, na které tajná služba bude muset reagovat.

Ve zpravodajské komunitě ale podle Jaroslava Kmenty takovou hvězdou rozhodně není, spíše naopak. Zavrhnout jej měl i Jiří Lang, jeho předchůdce v čele BIS, se kterým byla spojena celá Koudelkova kariéra a který jej při svém odchodu v roce 2016 doporučil za nástupce. Lang je nyní šéfem Národního bezpečnostního úřadu a podle Kmenty má uznávat svůj personální omyl.

Michal Koudelka přišel do BIS jako sedmadvacetiletý v roce 1992. Přivedl si jej tam právě Jiří Lang, který jej poznal před rokem 1989 jako čerstvého absolventa ČVUT v podniku Energoprojekt. „Projektanti“ byli docela početným výsadkem ve vznikající tajné službě, ovládnout měli zejména sekci odboru kontrašpionáže, zaměřenou proti Rusku. Jako mentoři Langových lidí tam měli působit dva zkušení zpravodajci, kteří před rokem 1989 pracovali na úseku „vnějšího nepřítele“ proti Velké Británii a Francii.

Přesto „ruská sekce“ dlouhé roky nevykazovala žádné zásadní úlovky. Lang se ale v roce 2003 stal šéfem celé BIS a jeho chráněnec převzal jeho funkci v čele kontrašpionáže. Když po třinácti letech opouštěl tajnou službu, doporučil Michala Koudelku jako svého nástupce s výslovným odkazem na „kontinuitu“.

Jenže v onom roce 2016 se odehrály ještě jiné věci. Krátce po Koudelkově nástupu se české tajné služby staly součástí nevídané mezinárodní hry.

Nejmenovaného vysokého činitele BIS, stejně jako představitele druhé civilní tajné služby ÚSZI navštívil zástupce americké CIA pro střední Evropu. Ústně požádal, aby se obě tajné služby podílely na akci, která měla prokázat snahu Kremlu ovlivnit americké prezidentské volby ve prospěch Donalda Trumpa. Tajné služby tehdy byly po osmi letech zcela ovládány lidmi prezidenta Obamy a jeho Demokratické strany, a během následujících čtyř let to byli právě „zpravodajci“, kdo často ostřeloval prezidenta Trumpa.

Informace, které v průběhu let pronikly, hovoří o skutečně rozsáhlém pátrání Obamovy administrativy po „kompru“ na republikánského prezidentského kandidáta. Došlo i na takový bizár, jako že jej Rusové mají vydírat kvůli obscénním aktivitám prováděným s prostitutkami v moskevském hotelu, když tam Trump pořádal soutěž Miss Universe.

Kompro na Trumpa obsahovalo i „pražskou stopu“, ve které měl v předvolebním roce 2016 českou metropoli navštívit jeho právník Cohen a setkat se zde s emisary Kremlu.

Požadavek na české tajné služby byl ale velmi neobvyklý a přesahující vše, co doposud v rámci spolupráce s americkými partnery dělaly. Přesto BIS vedená novopečeným ředitelem Koudelkou začala na akci pracovat.

Součástí akce „volby“ bylo v říjnu 2016, krátce před jejich zahájením, i zatčení ruského hackera Jevgenije Nikulina v Praze. Po vydání do USA byl odsouzen za zcizení dat technologických firem, ale podle jeho výpovědi se agenti při jeho výslechu snažili zaplést jej do útoku na servery Demokratické strany a úniku mailů její kandidátky Hillary Clintonové, který se odehrál krátce předtím.

Hlavním příspěvkem BIS akci mělo být pátrání kolem českého prezidenta Miloše Zemana.

O něm je všeobecně známo, že nepoužívá mobilní telefon, který by mohl být vybaven příslušnými bezpečnostními technologiemi. Když je třeba, telefonuje z mobilů svých spolupracovníků.

Tajná služba to samozřejmě věděla a na podzim 2016 proto začala za účelem získání informací z Hradu odposlouchávat telefony tří spolupracovníků. Kancléře Vratislava Mynáře, protokoláře Vladimíra Kruliše a prezidentova asistenta Jaroslava Hlinovského.

Akce probíhala nejen bez soudního povolení k odposlechu, ale dokonce bez jakýchkoliv úředních záznamů. BIS přitom standardně o povolení k odposlechu žádá Vrchní soud v Praze a obě instituce mají nastavený takový systém komunikace, aby odposlech nebyl vyzrazen. Partyzánský odposlech byl tedy i v rámci praxe tajné služby zcela mimořádný.

Technicky měl být proveden mobilním zařízením Agáta, zaparkovaným v blízkosti Pražského hradu. Tento unikátní český radiolokátor funguje na prostorové bázi – zachycuje tedy vše ve svém okolí.

Není zřejmé, co BIS na Hradě zjistila, podle Kmenty ale bylo z pohledu Američanů pátrání úspěšné. V roce 2019 byl Michal Koudelka oceněn nejvýznamnějším oceněním CIA, Tenetovou medailí. Oficiálně za „dlouhodobou efektivní spolupráci“, podle zdrojů ze zpravodajské komunity to ale bylo speciálně za „akci s Hradem“.

Na přelomu let 2017 a 2018 se ale o akci měl dozvědět prezident Zeman. Sdělit mu to měl tehdejší šéf zpravodajské techniky BIS, který vedl delegaci, která sama prezidenta požádala o schůzku. Miloš Zeman prý informacím odmítal věřit, dokud neviděl detaily ze své telefonické komunikace. Následně se naštval na Koudelku, že byl ochoten něco takového dopustit.

Následoval další spor mezi oběma pány – tentokrát už zcela oficiální a probíhající veřejně. Šlo o kauzu Skripal a známé prezidentovo vystoupení, že jed novičok, kterým měl být otráven, se vyráběl v Česku.

Zeman jde s obviněním ven

V roce 2021 se blížil konec Koudelkova pětiletého mandátu. Prezident Zeman usiloval o to, aby už v čele tajné služby nepokračoval. Naopak sněmovní opozice, stejně jako iniciativa Milion chvilek, se za šéfa BIS postavila. Vznikl dojem ikonického hrdiny, který se staví prezidentovi, vnímanému jako zlo.

Do toho v dubnu 2021 vypukla „kauza Vrbětice“. Premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček na tiskové konferenci v respirátorech dramaticky oznámili, že za výbuchem muničního skladu v roce 2014 mělo stát stejné duo ruských agentů, které o čtyři roky později v Anglii mělo provést atentát na zběha ruských tajných služeb Sergeje Skripala. Média i opozice zásluhy připsali Koudelkovi, protože BIS na případu pracovala.

Premiér Babiš měl již dříve prezidentovi slíbit, že s Koudelkou to „vyřídí“, nyní se ale v atmosféře vybičovaných emocí jeho vláda bála rozhodnout. Premiér argumentoval, že by to měla udělat nová vláda s čerstvým mandátem a Koudelku po vypršení mandátu pouze pověřili řízením tajné služby. Po volbách Fialova vláda krátce po svém nástupu rozhodla o jeho jmenování na dalších pět let.

Babišův „obrat“ byl pro Miloše Zemana zklamáním, a proto se rozhodl vyjít na veřejnost s informacemi o odposlouchávání Hradu. Stalo se tak v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Jak vysvětloval, doposud o tom veřejně mluvit nechtěl, ale asi je to nezbytné.

Tehdy poprvé Miloš Zeman promluvil o odposlouchávání politiků.

Později dodal, že to v zájmu státu nechtěl příliš rozmazávat, protože doufal, že Koudelka po skončení mandátu skončí a bude klid.

Média jeho vyjádření ale následně prezentovala jako Zemanovu pomstu chrabrému zpravodajci. A podporu dostal i od politické reprezentace nastupující „pětikoalice“.

„Michal Koudelka odvádí výbornou práci, a pokud má premiér všech pět pohromadě, tak jej ve funkci ponechá. V opačném případě zvítězí politikaření a pochybné zájmy Pražského hradu,“ sdělil Jan Lipavský, v té době ještě řadový poslanec za Piráty.

Senátor David Smoljak hovořil o „štvanici“.