Koncem minulého roku vydal badatel a historik Michal Macháček obsáhlou publikaci o Gustávu Husákovi. Čerpal z řady archivů včetně těch soukromých, devět let objevoval a pročítal stovky a tisíce spisů a svazků.
Je to tak – a ne jinak (?)
„Když člověk sleduje situaci s prezidentskými volbami, fascinuje mne přímočarost některých lidí, že nejsou pochyby – je to tak a nemůže to být jinak. Kritické myšlení, hluboká analýza, toho je poskrovnu a spíše tam hrají roli emoce,“ uvedl k aktuálnímu dění Macháček. Poté už ale pokračoval ohledně „svého řemesla“ – má zkušenosti s ruskými archivy, v nichž bádal v průběhu několika let, když pracoval na biografii o Gustávu Husákovi. Každá země má svůj archivní systém a archivní zákonodárství a jednotlivé archivy také fungují různě. Ruské archivy nebyly podle něj příliš přístupné, neboť dokumentují i leckdy politicky citlivé historické fragmenty s přesahy do současnosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala