Moderátorka Barbora Tachecí v úvodu rozhlasového pořadu Osobnost plus připomenula, že Martina C. Putnu nechtěl prezident Miloš Zeman jmenovat profesorem, a dekret nakonec získal od tehdejšího ministra školství Petra Fialy. A Putna označil tehdejší prezidentovo stanovisko za „marginální epizodu“. O hlavě státu ale byla řeč i dál, kdy Tachecí upozornila na to, že v těchto dnech se opět k situaci z jara 2013 Zeman vrátil, když zmínil, že ke jmenování Putny profesorem došlo na začátku jeho prezidentského období a že udělal chybu. Profesor v reakci na tuto poznámku moderátorky na adresu prezidenta uvedl: „Člověk, který pracuje proti zájmům této země, který má být souzen za velezradu, již den za dnem podniká, tak co ten člověk říká, je úplně lhostejné. Já znovu volám, jako jsem volal mnohokrát odpovědné politiky, aby tuto zemi zbavili tohoto člověka, který jí škodí.“

Výzvu pak zopakoval ještě jednou v momentě, kdy mu moderátorka zdůraznila, že prezident, pokud by se měl rozhodovat znovu, už by ho profesorem neudělal. „Je úplně jedno, co ten pán říká. Tečka,“ sdělil také Putna. Z míry ho nevyvedlo ani to, že mu Tachecí připomněla, že jde o hlavu státu, a tedy „není jedno, co prezident říká nebo dělá“. Jenže profesor si trval na svém: „Chyba je, když věnujeme pozornost výrokům těchto lidí. Respektive můžeme je vnímat jako jakýsi maják. Maják v tom smyslu, že když ten maják pošle své světlo nějakým směrem, znamená to, že pravda je přesně na opačnou stranu. Pojďme se bavit o něčem jiném, protože se mi dělá špatně, když zmiňujete tohoto člověka,“ dodal a pak už se jednoznačně odmítal o Zemanovi bavit s tím, že ho téma nebaví. ParlamentníListy.cz oslovily v souvislosti s výroky profesora Putny osobnosti napříč politickým spektrem.

Komárek: Nepředpokládám, že by Putna pomýšlel na vraždu. Kalašnikov asi neovládá

Poslanec Martin Komárek (ANO) v reakci na výzvu Martina C. Putny v Českém rozhlase plus, která se týkala hlavy státu, připomenul prezidentova slova: „Miloš Zeman poznamenal, že svobodně zvoleného politika se lze zbavit jedině volbami nebo kalašnikovem. Jakkoli je Putnovo výrazivo silné, nepřepokládám, že by pomýšlel na vraždu, a dokonce nepředpokládám, že by byl schopen kalašnikov ovládat. Pokud myslí svá slova jako předvolební agitaci, musím říci, že je krajně neúčinná.“

Jeho stranický kolega Jiří Zlatuška (ANO) prakticky sdělil, kdo Zemana na Hrad poslal. „Ten apel pana profesora směřuje na lidi. Zákonodárci či politici nemají ve volbě prezidenta slovo větší než kterýkoli jiný občan s volebním právem. Prezident u nás není odpovědný parlamentu.“

Foldyna: „Katolické buzny zdraví…“ Divím se, že Putna není v politbyru Evropských hodnot

Zvlášť ostré vyjádření padlo od poslance ČSSD Jaroslava Foldyny, který si vzpomněl na rok 2011, když na sebe Putna upozornil na Prague Pride provokativním transparentem. „Člověk, který sám sebe cedulí ‚Katolické buzny zdraví…‘ označil, jen potvrzuje, že je buď vyšinutý, nebo fanatik, v horším případě obojí, tedy vyšinutý fanatik. Divím se, že není v politbyru tzv. Evropských hodnot.“ Foldyna připomenul, jak si stojí hlava státu v očích veřejnosti: „Prezident Zeman má drtivou podporu občanů naší země, a to těmto individuím vadí. Jsou to především oni, kteří by naši zemi zprznili, a to nesmíme dopustit.“

Ani poslanec Antonín Seďa profesora nešetřil: „Reakce pana profesora Putny mě spíše připomíná chování hošíka, kterému na pískovišti rozšlápli kyblíček. Ale vážně, přestože s mnoha názory pana prezidenta Miloše Zemana také nesouhlasím, hovořit o velezradě je opravdu silná káva.“ Seďa také uvažoval o důvodech, proč k tak kontroverzním výrokům na obou stranách dochází: „Spíše jde ze strany obou pánů o vyřizování osobních účtů než o reálnou kritiku. Kdo z uvedených pánů má pravdu, rozhodnou voliči v následujících prezidentských volbách, pokud bude Miloš Zeman svůj post obhajovat.“ 

Zdechovský: „Je to osobní spor pana Putny a Miloše Zemana.“

Podobně jako Antonín Seďa vnímá komentáře Zemana i Putny europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): „Je to osobní spor pana Putny a Miloše Zemana. Myslím, že se v minulosti opakovaně nešetřili a teď v těch sporech pokračují. Proto je osobně nehodlám jakkoli komentovat a dělat jim soudce.“ 
Lidovecký politik Šimon Heller stejně jako mnozí další připomněl, že Zeman byl zvolen přímou volbou. „Místo návrhu na souzení za velezradu bych uvítal zodpovědný přístup k další prezidentské volbě, která bude v lednu 2018. Pevně věřím, že poté budeme mít prezidenta, který minimálně respektuje naši zahraniční politiku posledních 25 let, není vulgární a nevyužívá své funkce k prosazování osobních cílů.“

Svůj názor přidal i poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL): „Celá řada výroků a skutků pana prezidenta se mi nelíbí a nesouhlasím s nimi. Zdaleka se netýkají jen jeho vstřícnosti vůči Putinovi, ale také jeho přílišné otevřenosti a vítačské politiky k Číně. Netroufám si ale jeho jednání hodnotit jako velezradu. Vím, že jistou petici v tomto smyslu řešil i Senát.“

Černochová: Nejsem fanoušek Zemana, ale nelze zpochybňovat jeho mandát

Poslankyně Jana Černochová (ODS) se netají tím, že nepatří mezi fanoušky Miloše Zemana, ale také zdůrazňuje: „Byl demokraticky zvolen ve volbách, dokonce v přímých, mezi jejichž zastánce pan Putna bezesporu patřil. Takže zpochybňovat jeho mandát není namístě. I já bych uvítala větší odstup vůči Putinovi, ale ohánět se „vlastizradou“ nebo velezradou je hloupost pramenící z neznalosti naší ústavy, což je u akademika Putny zarážející.“

Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija se v souvislosti s debatou mezi prezidentem a profesorem omezila na toto vyjádření: „O názorech pana Putny si nemyslím vůbec nic, jen to, že dělá panu prezidentovi Zemanovi dobrý marketing.“

Knot: Opakovaně vyjadřuji postojům Martina C. Putny veřejně svou podporu

Výhody demokracie připomenul šéf STAN Petr Gazdík: „Každý demokrat by měl respektovat demokratickou volbu, i když se mu skutky či slova zvoleného zástupce nelíbí. A do demokracie také patří možnost tohoto zástupce veřejně kritizovat. Díky bohu.“ 

Místostarosta Písku, politik TOP 09 Josef Knot, jednoznačně postoje Putny ocenil. „Opakovaně vyjadřuji postojům píseckého rodáka Martina C. Putny veřejně svou podporu. A výjimku neudělám ani tentokrát. Osobně velmi vítám, když osobnosti veřejného života nijak nespojené s politikou nastavují naší společnosti zrcadlo a připomínají nám, že demokracie není věc samozřejmá, že je třeba ji neustále chránit před lidmi, kteří ve jménu toho či onoho neváhají vztáhnout ruku na samotné základy demokratismu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Zdůraznil i to, že už delší dobu si uvědomuje, že lidé jsou čím dál více znudění zdlouhavými demokratickými procesy a neváhají uctívat ty, kteří jim nabízejí „rychlá“ řešení. „Veřejnost nejen u nás, ale i v  Evropě či USA dává čím dál tím více přednost hulvátům, kteří záměrně přestupují zavedená pravidla a ještě donedávna by paběrkovali někde na okraji politického spektra. Je to dáno rychle se měnící celosvětovou politickou situací, která nás po desetiletí relativního poklidu z ničeho nic vrhla do nejistého světa, kde se cítíme být ohrožováni islámským radikalismem, a bohužel podceňujeme mnohdy stejně nebezpečné další podoby extremismu, který se přiživuje na našem strachu,“ varuje.

Podle Knota není vůbec náhoda, že řada extremistických evropských hnutí je podporována přímo z Kremlu. „Nikde jinde v Evropě, snad kromě sousedního Slovenska, ale nevidíme tak silnou podporu novodobého putinovského imperialismu přímo na nejvyšších místech, u nás od prezidenta Zemana, na Slovensku premiéra Fica. Znovu můžeme vidět narůstající víru v ochranitelskou ruku velkého východního slovanského bratra, bratra, který už tolikrát v historii ukázal, že toto bratrství chápe jen jako ponížení a porobu svých menších sourozenců. Právě proto tuto historickou zkušenost tak nelibě nesu stejně jako Martin C. Putna, „bratříčkování“ prezidenta Zemana s putinovským režimem, čímž ohrožuje nejen základy demokratického českého státu, ale i zájmy českého lidu,“ doplnil Knot.